Co ano a co ne?

Kandidatura na prezidenta je příležitostí, jak „vypustit do oběhu“ některé témata, která jsou hodna diskuse a na která se obvykle zapomíná. Bohužel, i při této příležitosti se nedostane na všechna témata.
Proto si dovoluji své odpovědi na otázky, které mi položila redakce Lidových Novin, uveřejnit zde všechny:

 

1) Pokud byste byla zvolena, kdo byl tvořil Váš nejužší tým na Hradě? Koho byste jmenovala kancléřem, kdo by byl Vaším tajemníkem?

Funkce kancléře by se ujal pan Tomáš Houška, viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Hou%C5%A1ka

Funkce tajemníka prezidenta není nijak protokolárně určena, to, že se p. Klaus rozhodl, že bude mít tajemníka, bylo jeho osobní rozhodnutí, které bych nenásledovala.
Můj tým je prakticky vybrán, nicméně nechci v tuto chvíli ještě jeho jména zveřejňovat. Obecně ale mohu říci, že členové mého týmu nikdy nebyli členy ani kandidáty KSČ, negativní lustrační osvědčení je samozřejmostí, neparticipovali na výkonu státní moci po roce 1992, nejsou spjati s žádnou lobbystickou či podnikatelskou skupinou, ani s žádným stranickým sekretariátem. Nikdo z nich nepatřil/nepatří ke spolupracovníkům ani jednoho z minulých prezidentů.
Zhruba 1/3 kandidátů na vedoucí pracovníky tvoří moji bývalí kolegové z Federálního shromáždění, kteří se stejně jako já již dalšího vrcholového politického dění neúčastnili. Druhá třetina je tvořena těmi, kterým se obvykle říká kulturní a intelektuální vrstva a třetí třetinu tvoří mladí lidé do max. 35ti let, kteří mají za sebou studia po celém světě a disponují obdivuhodnou jak jazykovou tak vědomostní výbavou.

 

2) Vyvěsila byste na Hradě – alespoň při vrcholných příležitostech typu předsednictví Česka – vlajku Evropské unie?

Česká republika je členem Evropské unie, což je v každém případě nadstátní útvar. Z tohoto důvodu by vlajka Evropské unie měla být vztyčena nad Hradem stále.

 

3) Prozraďte alespoň něco z Vašich případných prvních kroků ve funkci – kam byste zamířila na první návštěvu, co byste hned zrušila/změnila na chodu Kanceláře prezidenta republiky, jaké rozhodnutí či výnos mohou občané očekávat?

Co se týká prezidentského cestovatelství, byla bych prezident, který by se primárně věnoval domácím záležitostem a nelze očekávat, že bych se příliš vydávala na nějaké „spanilé jízdy“. Lze též očekávat, že i při těch příležitostech, při kterých by bylo cestování nezbytné, by prezidentský „speciál“ pravděpodobně spinkal v hangáru a užívala bych pravidelných leteckých linek, prioritně nízkonákladových 🙂 Po okolních státech by mohli obnovit pěkný zvyk očekávat českou státní návštěvu na vlakových nádražích.
Chápu však, že návštěva hlavy státu je vrcholnou diplomatickou událostí, kterou se vyjadřuje úcta k tomu kterému státu, který prezident navštíví. V tomto směru jsem přesvědčena, že zvyk, že český prezident navštíví jako první zemi po zvolení do své funkce sousední Slovensko, by měl být skutečně nezpochybnitelným pravidlem české diplomacie. Následovali by nejbližší sousedé – (ve směru hodinových ručiček, neboť diplomatický protokol v tomto směru mlčí), s ohledem na blízké vztahy dále Maďarsko a Ukrajina. … Neříkala jsem já vlastně, že nebudu cestovat?

4) Jste pro otevření hospodaření Hradu? Tedy uměla byste zveřejnit odměny pro své nejbližší spolupracovníky, k čemuž prezidenta Klause donutily až žaloby LN? A zároveň odtajnila byste výdaje na chod a reprezentaci prezidenta – neměl by mít zřízený stejný transparentní účet jako při předvolební kampani?


Nu, pokud vím, tak transparentní účet nemají ani ministerstva ani žádný jiný vrcholový orgán státní správy, čímž ovšem neříkám, že by Hrad nemohl jít příkladem. Co se ovšem týká transparentnosti, respektive netransparentnosti dnešního hospodaření Hradu jako celku, považuji současný stav za KATASTROFÁLNÍ. Na příklad Správa pražského hradu, která obhospodařuje „Hrad“ (ale ví někdo, jaké nemovitosti k „Hradu“ náleží? Z veřejně dostupných zdrojů to ověřit nelze – možná systémovým prohledáváním Katastru nemovitostí) a zámek v Lánech, má na svých webových stránkách naposledy zveřejněnou výroční zprávu o hospodaření z roku 2006. To je trestuhodné! Přitom v tomto roce tam uváděný rozpočet je cca 126 milionů, tedy naprosto nikoliv zanedbatelná částka. Při pohledu na organizační strukturu Správy pražského hradu bych skutečně chtěla vědět, co je na příklad náplní práce oddělení „přípravy staveb“ a od „oddělení správy nemovitostí“ bych chtěla vědět jak je možné – tedy pokud je pravda to, co říkal nedávno ve svém rozhovoru pan Jakl – že na Hradě jsou dosud služební byty, užívané rodinnými příslušníky komunistických prezidentů. To je prostě neakceptovatelné jak po právní tak po politické stránce.
V tomto směru by bylo možno ode mne očekávat smršť, doprovázenou finančním i personálním auditem.
Jinak pokud mi je známo, tak existuje něco, co jsou tabulkové platy ve státní správě a dosud jsem nezaznamenala, že by Kancelář prezidenta republiky byla něčím JINÝM než úřadem státní správy. Takže otázka platů a jejich zveřejnění je dle mého názoru – alespoň pro mne – irelevantní. Zveřejním. Prezident je správcem významné části státního majetku a to musí být vždy zohledněno. Jinak ještě dodávám, že já bych si představovala Hrad neporovnatelně otevřenější živější, využívaný širokou veřejností. To, že do Zlaté uličky se česká rodina nemůže podívat, protože vstupné do ní je pro čtyřčlennou rodinu zásadním zásahem do rodinného rozpočtu, považuji za nehoráznost. Hrad mi momentálně připadá jako mrtvé místo, ve kterém se vyskytují pouze tryskem upalující turisté. Sním o úplném otevření Hradu s pořádáním řady akcí pro veřejnost. Výběrovým tak zvaně „prestižním“ akcím typu „Jazz na Hradě“ by za mého „panování“ byl definitivně konec…

 

5) Jak byste se postavila k udělování milostí? Každý uchazeč o Hrad vždy zmiňuje zpřehlednění této výsostné pravomoci hlavy státu. Dokážete ale říci, jak by se mělo zabránit možnému zneužití institutu? Zveřejňovala byste detailní okolnosti případu, aby mohly podléhat veřejné kontrole?

 

Co se týká zneužití, nutno předeslat, že zneužít lze všeho – i gumy od trenýrek, pakliže se z ní vyrobí prak vrhající rozbušku na sklad výbušnin. Jedinou zárukou proti zneužití je osobní integrita prezidenta.
Se zveřejňováním detailů bych měla problém, neboť i prezident podléhá Úřadu na ochranu osobních Údajů a s Igorem Němcem, byť to je můj kolega z Federálního shromáždění, bych se nechtěla dostat do křížku.
Jelikož mám právnické vzdělání, pravděpodobně bych se otázce milostí věnovala sama a na rozdíl od předchozích prezidentů bych chtěla s každým adeptem na milost nejen osobně mluvit, ale mít také jasno, co s ním bude po udělení milosti dál. Dostat se za brány vězení je určitě pěkné, ale nechat kohokoliv před tím vězením bezradně stát, to je skoro ještě horší než jej propustit. Při udělení milosti musí být zabezpečená péče nějaké komunity nebo rodiny, která se o adepta milosti postará.

Milost je od slova „milosrdenství“ a toho je v naší společnosti velmi málo. Proto pléduji za zachování milostí, i když bych o nich rozhodovala zcela jinak, než dosavadní dva prezidenti.
Samozřejmě a priori vylučuji jakékoliv handlování s milostmi. Milost je věc zcela mimo „obchod“. Především bych byla velmi opatrná s tak zvanými „sociálními důvody“. Kolik lidí žije ve strašných sociálních podmínkách, jsou nemocní, o jejich děti není postaráno a ničeho se nedopustili? Pro udělení milosti je zapotřebí skutečné změny v postoji odsouzeného – myslím, že bychom neměli zapomínat jednak na pokání, jednak na to, čemu se říká „metanoia“ – proměna srdce. Protože když k ní nedojde, pouštěla bych z vězení stejného zločince, který byl do něj uvržen, což by postrádalo smysl. Domnívám se, že pro mne by byli adepty na milost ti, v jejichž trestném činu by byl už samotný trest obsažen. Na příklad jsem nedávno četla o nějakém otci, který neopatrně na dvoře couval tak, že omylem porazil a zabil svoje malé dítě. Nedovedu si představit, jaký horší trest než to, co se stalo, by mu soud mohl uložit a nedovedu si představit, jak by jej vězení mohlo jakkoliv napravit. Ve věci udělení milostí těžkým zločincům – neboť i pro takové případy může být milost vhodná – bych pravděpodobně navrhla dotyčnému adeptovi milosti, aby se mnou osobně uzavřel jakousi „čestnou smlouvu“ o svém dalším životě. Ta by – s výjimkou citlivých údajů – podléhala zveřejnění.

 

6) Z titulu prezidenta republiky byste se mohla zúčastňovat zasedání vlády. Jaký postup byste kabinetu doporučila v aktuální otázce zvyšování daní? Jaké by podle Vašich představ měly být do budoucna sazby DPH v Česku?

Nemyslím si, že prezident by měl být tím, kdo by se zabýval „výkonnou politikou všedního dne“, do které počítám i stanovení výše DPH. Zajímala by mne ovšem celková koncepce vlády vůči ekonomice země, což je věc, kterou dnes naprosto postrádám. Dnešní vláda mi přijde prostá jakékoliv vize a jakékoliv koncepce, a to, bohužel, se zdaleka netýká jen ekonomie. Jelikož zvyšování daní rozhodně nepočítám k ekonomickým prorůstovým faktorům, rozhodně bych žádala o předložení alternativních návrhů.

 

7) Prozraďte alespoň jedno jméno, které byste si modelově dokázala představit jako Vašeho kandidáta do Ústavního soudu a stejně tak do Bankovní rady ČNB?

A proč jen jednoho?? Vysoce kvalifikovaných kandidátů je řada! Problém je jen v tom, že bych trochu vybrakovala panu předsedovi Nejvyššího správního soudu jeho úřad. Vysvětlila bych mu však, že to je moje osobní pomsta za to, že dopustil, aby před budovou jeho soudu byla instalována ta příšerná socha, mezi právníky přezdívaná „Exekutor odnášející WC“. Tak tedy:
Nejvyšší správní soud: Zdeněk Kühn (až od příštího roku), Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček.
Na Nejvyšším soudu mne dlouhodobě zaujaly názory Pavla Pavlíka. Rozhodně bych si chtěla podrobně promluvit s JUDr. Ivanou Hrdličkovou z Krajského soudu v Hradci – pobočka Pardubice. Vojtěch Cepl junior by převzetí soudcovského taláru ústavního soudce ode mne dostal příkazem jako od vrchního velitele ozbrojených sil – to pro případ, že by se vzpěčoval. Ráda bych našla ještě nějakého odborníka na trestní právo, nejlépe z řad státních zástupců, ale když jsem pátrala v odborných tiskovinách, kdo by se mi líbil, nabyla jsem dojmu, že snad všichni státní zástupci jsou přesvědčeni, že Ústavou ČR je trestní řád. Mám pro ně překvapení – není. Proto v tomto směru bych ráda přijala doporučení. Pro zachování akademické vyváženosti bych oslovila prof. Ivo Telece. Dále s lítostí konstatuji, že naprostá většina těch chlapců okolo blogu „Jiné právo“ ještě nedorostla do věkového limitu.
Bankovní rada ČNB: Pokud by přijala, pak paní Hana Brixi. Je to expertka Světové banky a posledních asi deset let se zabývá takovou marginálií jako je budování veřejného zdravotnictví v Číně. Myslím, že s bankovním dozorem nad zemí, jejíž počet obyvatel je oproti Šanghaji poloviční, by si velmi dobře poradila. V dalších bankovních věcech bych zase já velmi bedlivě naslouchala radám lidí okolo Institutu Ludwiga von Mises, neboť rakouská ekonomická škola mi je blízká. Místo tajemníka bych pravděpodobně zavedla funkci „přítele na telefon ve věcech ekonomických“, kde na druhé straně telefonní linky by byl Tomáš Prouza.

8) Prozraďte, kdo je podle Vás dlouhodobě opomíjen státním vyznamenáním a koho byste tudíž za Vašeho prezidentování ocenil státním metálem? Mohl by to být i poslední žijící z Mašínů, nebo to je pro Vás vyloučené?


Prosím neužívat slovo „metál“, což mi přijde pejorativní. Vyznamenání je symbolem české státnosti, takže důstojně, prosím! Jsem přesvědčena o tom, že otázka těch, kdo mají být vyznamenáni, by měla být podstatně šířeji diskutována veřejností než je tomu nyní. Já bych vyznamenala nyní především ty, kteří šíří dobré jméno České republiky po světě. Eva Jiřičná – architektka, Josef Koudelka – fotograf, Antonín Kratochvíl – fotograf, Blanka Matragi – módní návrhářka a výtvarnice, Jiří Máška – malíř, pivovarník a stavitel pirátských lodí, Meda Mládková – mecenáška umění, Ota Ulč – spisovatel, Dana Zátopková – oštěpařka. In memoriam: Ladislav Novák – kapitán fotbalového mužstva Československa na MS ve fotbale v Chile, Jiří Mucha- spisovatel, Tomáš Špidlík – teolog.
Hledala bych i cizince, kteří dobré jméno České republiky a její kulturu v zahraničí. A dále ty, kteří dávají tady u nás dobrý příklad všem ostatním.
Bratry Mašíny bych nevyznamenala, neboť odpor proti komunistickému režimu si představuji zcela jinak, než jak jej realizovali oni.

9) Co soudíte o tzv. dalajlamismu? Je podpora tibetské exilové vlády skutečně hloupou, módní vlnou? Nebo je to naopak nezbytný postoj, z něhož nesmí Česko ustoupit ani za cenu omezení exportních vztahů s velmocemi typu Číny a Ruska?

Stejně tak se bylo možno ptát západoevropských vlád, zda podpora Benešovy vlády za II. světové války byla ekonomicky výhodná….. a po roce 1948 bychom se mohli ptát opět západoevropských vlád, americké vlády, ale třeba i vlády australské, co jim vlastně bylo po českých emigrantech, kteří měli – kupodivu – něco proti diktátorskému režimu, který byl v naší zemi nastolen. Byla to od nich také hloupá módní vlna? Ne – nedomnívám se. Stále totiž existuje něco, jako je „obecná slušnost“ a „obecná spravedlnost“. Souvisí přímo s lidstvím. A prosím vůbec nesměšovat Čínu a Rusko. To n e n í totéž – mimo jiné i proto, že Rusko, ať je jaké je, stále zůstává integrální součástí Evropy, evropské kultury a dějin.

 

10) Uveďte jeden konkrétní slib voličům, který Vám má pomoci na Hrad (prosím ne obecné vize, ale skutečně konkrétní krok s konkrétními dopady). Co občanům slíbíte, že v roli prezidenta uděláte, co by Vám mohlo pomoci ve volbách zvítězit?

Pražský Hrad přestane být nedostupným skanzenem pro vyvolené či turisty. Stane se živoucím tepajícím centrem české kultury a českého společenského života. Finančně zcela průhledným.
Vláda bude muset začít přemýšlet, významně zpomalit svoji nekoncepční legislativní smršť.
Politické strany budou nabádány k tomu, aby se očistily od komerčních vlivů a staly se důstojnými a funkčními nositeli demokratické ho způsobu vládnutí. A jestli neuposlechnou, inu, tak si mnoho té své vlády neužijí, protože „zbraň posledního soudu“, totiž prezidentské legislativní veto, budu mít v rukou já.

Posted in Nezařazené
1 Comment » for Co ano a co ne?
  1. josef cina napsal:

    No…,skvela koncepce. Perfektne promyslene. Toto je koncepce budouciho PRESIDENTA. p.Samkova drzim vam palce. Buh vam zehnej.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv