Dotazy na kandidáty do vrcholových orgánů České advokátní komory

Otázky pro kandidáty do představenstva ČAK, kontrolní rady, případně kárné komise:

ADRESÁTI:

Mgr. Kamil Blažek , Mgr. Štěpán Holub,  JUDr. Vladimír JirousekJUDr. Daniela KovářováJUDr. Martin Maisner, Ph.D., Mgr. Tomáš Matějovský, JUDr. Radim MiketaJUDr. Antonín MokrýJUDr. Petr MrázekMgr. Robert Němec, LL.M.JUDr. Monika Novotná, JUDr. Petr PoledníkJUDr. Tomáš SokolJUDr. František Smejkal, JUDr. Petr Toman LL.M., JUDr. Lenka Vidovičová LL.M. , JUDr. Jiří VšetečkaJUDr. Michal Žižlavský 

 

Vážení kandidáti „společné kandidátky“,

ve smyslu naší debaty, která proběhla v paláci Dunaj dne 26. 6. 2017 a kde jste mi přislíbili písemné odpovědi na moje četné dotazy, dovoluji si nyní obrátit se na každého z vás s žádostí o zodpovězení následujících otázek.

Prosím, vezměte na vědomí, že budu považovat za velmi užitečné, když se s vašimi odpověďmi budou moci seznámit i ostatní advokáti, případně veřejnost.

  • K OBECNÉMU VYMEZENÍ ADVOKACIE A KOMORY

Nikde, v žádném zákonu ani vnitrostavovském předpisu, včetně organizačního řádu, není vymezen ú č e l advokátní komory. Jediný „popis práce“ ČAKu se nachází na záhlaví webových stránek ČAKu , kde je uvedeno, že „Česká advokátní komora (ČAK) je největší samosprávnou právnickou profesní organizací v České republice. Zároveň vykonává veřejnou správu na úseku advokacie a jako taková chrání a garantuje kvalitu právních služeb poskytovaných advokáty.

Jiný účel ČAKu nikde vymezen není.

DOTAZY:

  1. hodláte nějak zakotvit účel České advokátní komory? Jestliže ano, jak?
  2. současný předseda ČAKu Martin Vychopeň opakovaně uvedl, že ČAK není organizace, která by měla sloužit k ochraně advokátů. Řekl, že je zastáncem německého modelu (viz jeho proslov k 25. výročí nezávislé advokacie), kdy advokátní komora je správním orgánem a že pokud advokáti chtějí mít organizaci, která bude obhajovat jejich zájmy, nechť si ji založí. Souhlasíte s tímto názorem dosavadního předsedy ČAK nebo máte jiný názor – jaký?
  3. Při diskusi padl názor, že ČAK nepořádá žádné společenské akce pro své členy. S tímto souhlasím. Advokacie je velmi osamělé řemeslo a profesní diskuse je nutná. Tento nedostatek je ale dán tím, že nikde se o ČAK nehovoří jako o SPOLKU v tom dobrém slova smyslu. Jste připraveni/ochotni prosazovat činnost ČAKu jako spolkové organizace, byť sdružující na profesní bázi? Jste tuto spolkovou činnost a spolkový účel připraveni prosadit i do na příklad zákona o advokacii nebo alespoň do vnitrostavovských předpisů, na příklad organizačního řádu?

 

  • KE ZPŮSOBU VOLBY DO ORGÁNŮ KOMORY:

V současné době jsou dva způsoby, jak kandidovat do orgánů ČAK. Jednak to je „doporučená kandidátka“ dosavadního představenstva ČAK, jednak to je možnost nezávislých kandidátů.

DOTAZY:

  1. Jakým způsobem je ustanovována „doporučená kandidátka“ – tedy ta Vaše? Většina z kandidátů, kteří se na debatě představili, uvedli, že „byli osloveni“. Pomlčeli o tom, kým. Dotaz směřuje zejména na současné členy představenstva, místopředsedu ČAKu JUDr. Mokrého a JUDr. Němce: probíhá v samotném představenstvu nějaká debata o tom, koho „oslovit“? Na základě čeho? kdo a jakým způsobem rozhoduje o tom, kdo bude a nebude „osloven“?
  2. v současné době je pro samostatné kandidáty zapotřebí, aby získali 50 podpisů od ostatních členů ČAK – advokátů, a to ve formě ověřeného podpisu. Tento způsob „ověřování“ advokáta považuji nejen za nedůstojný, ale naprosto zastaralý. V době, kdy ČAK se svými členy (a vice versa) komunikuje datovými schránkami s jasnou identifikací příjemce a odesílatele, je úředně ověřený podpis naprostým anachronismem. Jste připraveni ke změně v tomto způsobu podávání návrhu na kandidáty do orgánů ČAK?, tedy prostřednictvím datových schránek?
  3. Volba do všech orgánů ČAK je anonymní. To se však částečně netýká „nezávislých“ kandidátů, protože jejich původní podporovatelé se musí identifikovat, tedy, musí se veřejně postavit za postoje svých kandidátů. Bohužel jsem zaznamenala, že mnozí řadoví advokáti se bojí takto projevit, protože se obávají, že podporou „kontroverzního“ kandidáta by mohli mít sami s ČAKem nepříjemnosti. Jste připraveni navrhnout změnu systému navrhování „nezávislých“ kandidátů na příklad i tak, že by podpora nebyla potřeba a mohl by kandidovat každý, kdo se přihlásí?
  4. Kandidatura do jakéhokoliv orgánu ČAK se uzavírá drahnou dobu před sněmem – letos to bylo prakticky 5 měsíců. Kandidatura na úřad prezidenta ČR se uzavírá 66 dnů před uskutečněním volby. Tento nepoměr mi přijde absurdní. Jaký je váš názor na tuto lhůtu? Uvažujete o jeho případné změně?
  5. Co je důvodem nevyváženého poměru mužů a žen ve vaší společné kandidátce? (z celkového počtu 18 kandidátů 3 ženy). Kolik žen „bylo osloveno“ a kolik odmítlo?
  6. Jste ochotni sdělit – což je otázka především na současné členy představenstva – kolik dalších „nezávislých“ kandidátů do orgánů ČAK letos kandiduje? Dle zápisu zasedání představenstva ČAKu z května 2017 totiž vyplývá, že informace o nich jste se rozhodli diskutovat „per rollam“, takže není známo, kdo a kam z dalších advokátů kandiduje. Dle neoficiálních zdrojů je pouze jediný „nezávislý“ kandidát do představenstva. Považujete přesto volby za takovéto situace ze demokratické? Nesvědčí tato ne/účast dalších nezávislých kandidátů o odtržení „členské základny“ od současného vedení ČAKu, a to i odtržení od vás coby budoucího vedení ČAKu? Považujete za vhodné, aby se tato situace změnila a jak k tomu chcete případně přispět?
  • OBECNĚ K POMĚRŮM V ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMOŘE

DOTAZY: 

  1. Současný předseda ČAKu, JUDr. Martin Vychopeň ve své odpovědi veřejné ochránkyni práv na dotaz, proč je málo žen v orgánech ČAKu odpověděl, že ženy nemají zájem do orgánů komory kandidovat, pravděpodobně z toho důvodu, že funkce v ČAKu jsou neplacené. Ztotožňujete se s tímto názorem? Co si myslíte, že je důvodem nízkého zastoupení žen v orgánech ČAKu (10 – 23%), když žen – advokátek je 48%?
  2. Kovářová ve svém článku na České justici tvrdí, že ženy nejsou ČAKem diskriminovány. Diskriminace je však dle genderových studií charakterizována jako „neodůvodněný rozdíl ve výsledku“; JUDr. Kovářová tedy popírá vědeckou charakteristiku diskriminace. V ČAK je „diskriminace ve výsledku“ zřejmá na první pohled, přičemž skutečně je nutno souhlasit s názorem, který v diskusi padl, že neexistuje žádný rozdíl mezi advokáty a advokátkami – ve vzdělání, společenském postavení etc. etc. etc., rozdíl je pouze ve výsledku. Diskriminace na straně jedné a „záhadné“ nerovnosti na straně druhé jsou přitom viditelným projevem nerovných a skrytě diskriminačních nebo skrytě protěžujících poměrů v ČAKu. Totéž, co o ženách, ale v opačném gardu, platí o „déle sloužících“ advokátech. Zejména v odvolacím kárném senátu je tato disproporce evidentní, neboť 90% jejích současných členů jsou advokáty z před r. 1989. I když i já jsem zastáncem kontinuity volených orgánů ČAKu – a zejména jejich práce – domnívám se, že tyto disproporce, totiž genderová a věková disproporce zabraňuje tomu, aby se zejména mladší členové ČAKu skutečně cítili být reprezentováni a tím klesá i jejich ochota ke spolupráci s ČAKem. Jaký je váš názor na tuto problematiku a hodláte na konci svého volebního období sami realizovat taková „doporučení“, aby byly tyto nerovnováhy vyrovnány?
  3. Proslýchá se, že v poslední době bylo přijato do zaměstnaneckého poměru ČAKu přijato několik nových zaměstnanců. Údajně se tak děje na základě většího či menšího nátlaku různých skupin kandidátů do organizačních struktur ČAK. Víte něco o tomto údajném jevu? Kolik nových zaměstnanců bylo přijato v roce 2017?
  4. Počítáte s tím, že tajemníkem ČAKu bude po zvolení „společné kandidátky“ JUDr. Ladislav Krym?
  5. Počítáte s nějakými změnami v managementu advokátní komory – na příklad vyhlášení výběrového řízení na manažera/výkonného ředitele ČAKu? Domníváte se, že tajemníkem ČAKu musí být nutně advokát?
  6. Při diskusi v paláci Dunaj padla i otázka členských příspěvků. Kandidující předseda JUDr. Jirousek uvedl, že je možno očekávat zvýšení členských příspěvků. Uvažujete o diferenciaci členských příspěvků na příklad tím způsobem, že by se platil nějaký „paušální“ členský příspěvek a k tomu dle skutečných příjmů advokáta?
  7. Upozorňuji na velmi obtížnou situaci mladých advokátek. Domnívám se, že je v zájmu celé společnosti, aby advokátní komora vycházela vstříc svým členkám, které se starají o malé dítě, tedy jsou na rodičovské „dovolené“. V současné době je možno přerušit výkon advokacie pouze na kalendářní pololetí. Jste schopni/ochotni prosazovat přerušení výkonu advokacie po jednotlivých měsících, případně na půl roku, ale počínaje kterýmkoliv měsícem v roce? (Mladým matkám – advokátkám – by to dost pomohlo…)
  8. Jste připraveni/ochotni jednat o snížení advokátních poplatků advokátkám (tedy i advokátům, pokud by byli na rodičovské „dovolené“) matkám – advokátkám, které si zpravidla nechávají v průběhu své „dovolené“ jen pár klientů na částečný úvazek, ale musí platit pojištění a příspěvky ve stejné výši jako na příklad členové mezinárodních advokátních kanceláří?
  9. Totéž se týká advokátů – důchodců, kteří vykonávají advokacii pouze na částečný úvazek.
  10. Ztotožňujete se s názorem kandidáta na předsedu JUDr. Jirouskem, který v debatě v paláci Dunaj prohlásil, že „kdo nemá na placení členských příspěvků České advokátní komoře, ať se jde živit něčím jiným“? Tento názor dle mého přesvědčení utvrzuje veřejnost v naprosto nepravdivém přesvědčení, že co advokát, to boháč. Jistěže naprostá většina advokátů má příjmy, které jsou nad průměrem mzdy v ČR, ale stejně tak naprostá většina advokátů naprosto není bohatá. Jste připraven/a bojovat proti stereotypu „co advokát – to boháč“?
  11. Jste ochotni se zabývat návrhem, který padl v diskusi z pléna, totiž vyjednání hromadných slev pro advokáty na př. na telekomunikační služby, připojení na internet apod.?
  12. jakým způsobem hodláte nadále komunikovat se svými členy? I já sama jsem se v průběhu let několikrát obrátila na představenstvo ČAK na příklad s dotazem, zda nějaké ustanovení smlouvy o právní pomoci je v souladu s vnitrostavovskými předpisy, zda je vhodné použít takové či onaké znění plné moci, případně jsem se dožadovala systémové rady v nějakém případu – na příklad vztah s klientem, problémy se soudy… NIKDY JSEM SE NEDOČKALA KONKRÉTNÍ ODPOVĚDI! Jsem přesvědčena, že ČAK má dbát o kvalitní výkon advokacie i pozitivními přístupy, nikoliv jen kárnými rozhodnutími. Jste připraveni k vytvoření tělesa, které by zodpovídalo členům obdobné dotazy?

 KE KONCIPIENTSKÝM ZKOUŠKÁM:

 DOTAZY:

  1. Hodláte i nadále trvat na tom, že se musí písemné zkoušky psát RUČNĚ, údajně z důvodu, aby se zabránilo opisování? Nebo jste k o n e č n ě ochotni zakoupit notebooky, které by sloužily pouze k psaní písemných zkoušek?
  2. Hodláte i nadále provozovat zkoušky tak, že je nutno se dostavit na zkoušky s lodním kufrem literatury, anebo poskytnete přístup na ASPI, případně jiný systém zákonů a judikatury, která se běžně používá v každodenní práci advokáta a její neexistence tedy simuluje neexistují podmínky skutečné práce?
  3. Jaký je váš názor na to, že zkoušek, alespoň ústních, by se měl účastnit advokát, u kterého je koncipient zaměstnán a který by jej měl školit?

 KE KOMUNIKACI PREZENTACI ADVOKÁTŮ

 DOTAZY:

  1. V rámci diskuse padlo několik návrhů, jak komunikovat, padla dokonce taková odvážná myšlenka jako zřídit ČAKu Facebookovou stránku. Současnému vedení bohužel uniklo, že v současné době jsou na FB aktivní tyto skupiny, jejichž činnost se ČAKu přímo dotýká. Jsou to:

uzavřená skupina „advokátní koncipienti“ (7860 členů)

uzavřená skupina „začínající advokáti“  (562 členů)

otevřená skupina „nespokojení advokáti“ (84 členů)

uzavřená skupina „advokátní zkoušky“ (2688 členů)

Pouze pro informaci dodávám, že pokud by se ČAK obtěžoval proniknutím do uzavřených skupin, zjistil by, že se o ČAKu v nich hovoří víc než jen nelichotivě!

To, že ČAK nemá dosud vlastní FB ani Twitterovou stránku, považuji za naprosté selhání práce tzv. tiskové mluvčí a kohokoliv dalšího, kdo má mediální obraz a informování členů i veřejnosti na starosti. Hodláte nadále pokračovat v současném trendu současné mluvčí ČAKu, který je neměnný tuším od roku 2005 nebo jste připraveni k inovacím, včetně zřízení FB a Twitterového účtu? Osobně se též přimlouvám za LinkedIn, což je sociální síť profesionálů…

  1. Proč není dávno na webových stránkách ČAKu vnitřní komunikační fórum „advokát“, kde by se mohli – na příklad – navzájem varovat před notoricky neplatícími klienty? Jste připraveni takovéto vnitřní komunikační fórum zavést?
  2. Jakým způsobem hodláte změnit webové stránky ČAKu, které jsou sice velmi rozsáhlé, ale naprosto chaotické? Na příklad nelze zjistit aktuální stav platných vnitrostavovských předpisů…

 

  • KE KÁRNÉMU ŘÍZENÍ

DOTAZY:

  1. Pokud je na advokáta podána stížnost, jediné, co Kontrolní komise udělá je, že tuto stížnost přepošle advokátovi, aby „se vyjádřil“. Platí tedy presumpce viny. Toto platí i pro evidentně psychopatické či notorické stěžovatele, u nichž je zřejmé, že se jedná o evidentní zneužití práva na stížnost. Totéž platí v četných případech, kdy si stěžovatelé stěžují na téhož advokáta v téže stejné věci a advokát se musí znovu k téže věci vyjadřovat. Zabýváte se možností alespoň minimální ochrany členů ČAK před takovýmito útoky?
  2. Neexistence ochrany advokátů před notorickými stěžovateli se projevuje i odmítnutím spolupráce ČAKu s OČTŘ. V kauze notorického stěžovatele Bohuslava Veselého, který na mne podal dvě neoprávněné stížnosti, přičemž ze spisu bylo zřejmé, že si před tím neoprávněně stěžoval minimálně na dva další advokáty, jsem podala na něj trestní oznámení pro křivé obvinění. Kontrolní rada odmítla stížnosti B. Veselého vydat Policii ČR s odůvodněním, že PČR „není účastníkem řízení o stížnosti“. Následkem toho lze předpokládat, že tento notorický stěžovatel dále ničí desítky advokátů, kteří mu jsou ustanovování ex offo. Jste připraveni/ochotni změnit přístup kontrolní rady k takovýmto případům, jste ochotni spolupracovat s PČR a ochránit své členy před soustavnou šikanou?
  3. Zaznamenala jsem, že Kontrolní komise není ani schopna zjistit, když si na stejnou věc stěžuje více stěžovatelů nebo se jedná o opakovanou stížnost a je schopna stížnost stejného obsahu vést pod několika čísly. Stejně tak „překlopení“ stížnosti do kárné žaloby znamená další přečíslování „případu“, což způsobí další chaos. Jste připraveni ke změnám organizačního řádu projednávání stížností, eventuálního vedení kárných žalob?
  4. do dnešního dne neexistuje nic, co by byť jen vzdáleně připomínalo rozvrh jednak senátů kontrolní rady, jednak kárných senátů. Zejména ohledně kárných senátů to vidím jako problém, protože per analogiam je kárné řízení řízením trestním a zákonný soudce je jeho nutnou podmínkou pro zachování práva na spravedlivý proces, které je nutno dodržet i v rámci kárného řízení. Pomocí „kouřových signálů“ bylo možno vypozorovat, že pražští advokáti (pokud mi je známo) jsou předvoláváni do Brna, údajně z důvodu, aby „se co nejméně znali“. Pominu to, že v naší zemi, kde je k nejbližším hranicím odkudkoliv nejvíce 200km, je při práci advokáta tento požadavek absurdní. Jeho neurčitost a nezakotvenost (pokud bylo v tomto směru vydáno nějaké usnesení jakéhokoliv orgánu ČAKu, tak je nedohledatelné a bylo „ztraceno v překladu“) způsobuje na příklad takové absurdity, že předseda „mého“ kárného senátu má svou kancelář cca 800m od místa, kde mám já posledních 20 let svou pobočku… Jste připraveni ustavit a zveřejnit (alespoň pro advokáty) složení kárných senátů a způsob práce senátů kontrolní rady? Upozorňuji, že ke jménům kárných žalobců se již nelze dostat vůbec, stejně jako není znám fakt, na jakém základě jsou ustanovováni.
  5. Jste schopni zjistit a zveřejnit, na základě jakých kritérií jsou vybírání advokáti pro zastupování ČAK ve správních žalobách, které její členové vedou proti ČAK v rámci kárných žalob?
  6. Jste ochotni zveřejnit záznamy z minulých let a nadále zveřejňovat, kolik proběhlo správních žalob členů ČAKu na jejich domovskou organizaci a s jakým výsledkem, kolik správních žalob je nyní v běhu?
  • EX OFFO A „VINKLAŘINA“

 DOTAZY:

  1. „Shození“ ústavních povinností státu na bedra ČAKu a jednotlivých advokátů tak, aby byl zabezpečen alespoň minimální právní servis považuji nejen za protiústavní, ale zejména za ostudné. Z nástinu vašeho programu je zřejmé, že se touto situací zabýváte, avšak stále jste toho názoru, že by tuto bezplatnou pomoc měli poskytovat advokáti. Neuvažovali jste o prosazování analogie ke slovenskému zákonu Zákon č. 327/2005 Z. z., Zákonu o poskytovaní právnej pomoci osobám v materiálnej núdzi?
  2. Ve svém programu uvádíte, že jste za rozšíření tzv. advokátního procesu, tedy povinného zastoupení advokátem. Uvádíte i povinné zastoupení ve věcech opatrovnických. V tomto názoru s vámi naprosto souhlasím, ovšem jsem přesvědčena, že to mají být děti, které nutně mají být zastoupeny při rozvodu svých rodičů či úpravě jejich poměrů advokátem. Takovéto povinné zastoupení však vyžaduje velice rozsáhlou legislativní změnu – totiž zákona o zvláštním řízení soudním, o sociálně-právní ochraně dětí a mládeže, nového občanského zákoníku, nehledě na zákon o advokacii… Takováto rozsáhlá novela se neobejde bez dlouhodobě připravovaných legislativních prací. Jste připraveni iniciovat takovouto změnu, případně vytvořit samostatnou komisi ČAK pro přípravu takovéhoto velkého legislativního návrhu? Per analogiam bychom se mohli věnovat i dalším vámi zmíněným oblastem, kde by advokátní proces byl na místě a které zmiňujete, avšak k těmto se nemohu vyjádřit, protože se danými problematikami nezabývám. Pouze podporuji vaši snahu ustanovit advokátní přímus ve věcech týkajících se nemovitostí. při této příležitosti si kandidátům dovoluji připomenout, že když jsem se pokusila tuším v roce 2004 nabízet malým realitním kancelářím svoje služby, a to právě proto, že mi následkem jejich „činnosti“ chodily naprosto zoufalé případy, tak mne za tuto „nedovolenou reklamu“ komora kárně odstíhala. Doufám, že váš nynější program znamená obrat, který má na zřeteli především ochranu kupujících i prodávajících před realitními kancelářemi, u některých z nichž je právní úroveň stále naprosto zoufalá.
  3. Ohledně „vinklařiny“ tedy nedovoleného poskytování právních služeb si dovoluji upozornit na novou „únikovou cestu“, kdy jsou zakládány zcela účelově odbory, které ovšem nevyvíjejí žádnou další činnost kromě zastupování svých členů. Tento postup je posvěcen judikaturou Nejvyššího soudu (!!!) Jste připraveni vést s NS jednání o této věci?
  • REKLAMA

Za posledních deset let došlo k zásadnímu uvolnění reklamy u advokátů, takže vedle Bílé labutě se vznáší nad Prahou i Havel & Holásek 🙂 Budiž jim přáno. Uvolnění reklamy se však netýká adresné reklamy.  Což znamená, že letáky (na příklad) je možno zaplavit Prahu, porůznu je možno vidět (pro mne stále dosti legrační) billboardy advokátních kanceláří. Avšak nemůžete nabídnout právní služby těm, kteří je opravdu potřebují (Dám příklad: nedávno jsem zastupovala poškozenou v závažné dopravní nehodě. Poškozených bylo více, a to s následkem smrti osob blízkých. Poškození neměli vůbec ponětí o svých právech na náhradu škody. Uvažovala jsem, zda jim mám nabídnout právní pomoc. S ohledem na to, jakým šikanózním způsobem mne ČAK pronásleduje za věci, které jsou jinak běžnou praxí advokáta, jsem si to netroufla – ke škodě poškozeného. Ptám se, jestli to je normální…) Ve „specializaci“, která je uváděna na stránkách České advokátní komory (prosím, odstraňte ten @ v grafické podobě, ať se mohou e-mailové adresy přímo kopírovat!) jenom omezené množství specializací, které vůbec nejsou schopny popsat skutečnou specializaci advokáta. Přitom stále častěji a častěji se setkávám s případy kdy lidé i několikrát mění advokáta, protože prostě nemohou najít někoho, kdo se konkrétně specializuje na jejich specifický problém. Takovéto změny advokátů a nemožnost najít si odborníka (stále se ještě nejvíc chodí k advokátům podle toho, kdo koho zná, nikoliv dle odbornosti!!!) jsou ku škodě jak klientům, tak právnímu prostředí.

DOTAZ:

Jste připraveni zrušit tento zákaz „reklamy“ , který ve skutečnosti škodí těm, kteří hledají právní pomoc? Podle mého názoru by konkurence mezi advokáty měla být regulována morálními principy a samozřejmě zákazem nekalosoutěžního jednání, avšak nikoliv zákazem „reklamy“.

  • ZÁVĚR:

V závěru svého „výtahu z volebního programu“ uvádíte:

„Výchozím bodem a základním předpokladem geneze je vysoce erudované a za všech okolností etické poskytování právních služeb. Společným cílem kandidujících advokátů Komor je aby postavení a vnímání advokacie bylo přiměřenou reflexí té skutečnosti že advokátní stav je největším právním stavem ve státě.“

 Navzdory této vaší proklamaci je faktem, že Česká advokátní komora je odkladištěm všech těch, kteří v ostatních právních profesích (snad s výjimkou podnikových právníků) nejsou aktceptovatelní.  Začalo to v letech 1991-92, kdy dle nového zákona o soudech a soudcích museli odejít z justice soudci, kteří byli nejvíce spjati s komunistickým režimem. kam odešli? Do advokacie… Do advokacie odcházejí politici, když skončila jejich úspěšná kariéra, policisté – zejména vyšetřovatelé, kteří ovšem o ostatních oblastech práva nemají ani zdání, státní zástupci, kteří se, ehm, politicky či jinak neosvědčili a kteří kromě své oblasti trestního práva jsou na tom tak, že by advokátní zkoušky nikdy nesložili. Členství v KSČ nikdy nebylo na překážku tomu, být advokátem, a to ani vysokým funkcionářem ČAKu, což trvá doposud. Česká advokátní komora nikdy nevyžadovala lustrační osvědčení, takže v ní dodneška působí řada osob, které přímo spolupracovaly s komunistickou státní bezpečností. O tom, že ČAK evidentně nadržuje některým advokátům – některé trestně stíhané protěžuje, jiné likviduje, se píše již zcela veřejně. K tomu na příklad článek „Odsouzení Rittigova advokáta komoře nevadí. Jiného vyloučila i bez trestu, zadlužil se a oběsil“ z 18. 1. 2017[1]

Proto by mne zajímalo, jak hodláte coby nové představenstvo zajistit „etické poskytování právních služeb“ osobami, z nichž jistou část  považuje většina národa za zcela neetické.

Děkuji za vaše odpovědi,

JUDr. Klára Alžběta Samková, Ph.D.

od 1. 6. 1990 členka Komory komerčních právníků

od 1. 1. 1994 členka České advokátní komory

[1] viz:   https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rittiguv-advokat-byl-odsouzen-muze-dal-hajit-jine-jinemu-to/r~9224cd16dcc811e683bb002590604f2e/?_ga=1.167209214.114247574.1484146651

 

Posted in Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv