Dubnový Právní barometr Lidových novin

Od ledna 2016 se pravidelně účastním ankety Lidových novin na téma přímo související s právem a justicí. Lidové noviny každý měsíc vypisují jedno téma. Seznámím vás vždy se svým názorem. I pro mne bude zajímavé, jak „zapadne“ do názoru mých kolegů.

DUBNOVÉ TÉMA:  Kdo by měl být novým předsedou Ústavního soudu?
OTÁZKA:  Pavel Rychetský totiž již avizoval, že nejpozději do konce roku 2017 se chystá rezignovat. Kdo by byl jeho nejvhodnějším nástupcem?
MOJE ODPOVĚĎ:

Začnu tím, jak vidím Ústavní soud. Bohužel i on se zcela podrobil Bédovi  Trávníčkovi. Že nevíte, co tím myslím? No to si nevytočíte slevu jako u Mountfieldu, ale vytočíte si, zda vám bude či nebude poskytnuta spravedlnost… I Ústavní soud totiž zcela podlehl VÝBĚROVÉ SPRAVEDLNOSTI. Podle mého nejupřímnějšího přesvědčení řadu (naprostou většinu) případů soudci ani nevidí a je vyřízena jejich asistenty. Což by nebylo špatné, kdyby tito asistenti byli vedeni jako tým a podávali homogenní výsledky. Jako vnější pozorovatel konstatuji, že takové výsledky práce Ústavního soudu jsem nezaznamenala. I jeho vlastní judikatura je roztříštěná, nepředvídatelná, přistupuje k řadě případů (tedy – naprosté většině) zcela formalisticky a v mých očích zcela náhodně vybírá, komu dopřeje spravedlnosti a komu nikoliv.

Kromě toho Ústavní soud zcela evidentně podléhá politickým tlakům. Když se podívám na uplynulých pár let, tak jestliže zanalyzuji (svou) ústavní stížnost ve věci registrace prezidentské kandidatury Tomia Okamury, jestliže se podívám na kauzu církevních restitucí a další, tak podle mého názoru je zřejmé, že Ústavní soud pod vedením Pavla Rychetského se neoprostil od své politické zaujatosti a přístup „padni komu padni“ mu byl zcela cizí.

Třetím požadavkem, který bych vznesla na předsedu Ústavního soudu, by byla jeho komunikativnost s veřejností. Ano, já vím, že není/nemá být nikdo  důstojnější, než je předseda Ústavního soudu.  Myslím, že je na místě vzpomenout tohoto citátu: (Mt 20, 25- 27) „Vidíte, že vládcové panují nad národy a velicí je utlačují. Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem.“ 

Teoretická východiska jsou naprosto jasná:

1) Novým předsedou Ústavního soudu má být muž. Ano, MUŽ a nikoliv žena, protože s lítostí konstatuji, že by tak 90 % své síly musela investovat do „pacifikace“ svých kolegů, kteří, ač by to nikdy nepřiznali, by nikdy nevydýchali, že jejich nadřízenou je žena. Místopředsedkyně Ústavního soudu, to budiž, máme přece rovnost pohlaví, ale nadřazenost? Tak to s tou rovností jen vocamcaď pocamcaď….

2) Novým předsedou Ústavního  soudu musí být někdo BEZ politické minulosti. Osobně shledávám zcela nepřijatelným, že se předsedou Ústavního soudu stal člověk s tak bohatou politickou minulostí, jako má JUDr. Pavel Rychetský. Že je politicky nezávislý, o tom ať jde povídat vrabcům na střechu.

3) Nový předseda Ústavního soudu musí být člověk s velkou osobní integritou, který nepodlehne tlakům. Žádným, a to ani svým vlastním. Musí vědět, že pokud se právo a spravedlnost rozcházejí, hyne obojí. A musí mít jako svůj hlavní cíl oba tyto aspekty výkonu práva spojovat. Musí být velmi dobře vybaven teoretickým vzděláním, ale nesmí být povýšenecký. Musí vědět, že lidé chybují a měl by mít s nimi soucit – avšak přes tento soucit by měl být schopen vést své kolegy ke spravedlivému posouzení věci; tedy, ani soucit není důvod pro jiné posouzení věci.

4) Musí být dobrý manažer, který bude schopen dát svým kolegům vodítka, ale také mantinely. Ukočírovat tuhle smečku individualit totiž nemůže být vůbec žádná legrace. Navíc by měl být schopen vyjít i se soustavou obecných soudů. Je načase, aby válečná sekyra mezi Ústavním soudem a Nejvyšším soudem byla definitivně zakopána.

5) Velmi, skutečně velmi bych ocenila, kdyby nebyl bývalým členem KSČ. Ano, vím, že řada lidí vstoupila do KSČ z toho důvodu, že se chtěli věnovat své odborné práci a nemohli jinak. Mám pro to určitou míru pochopení – ale jen určitou míru. Domnívám se, že vstup do KSČ vždy avizoval jistou vadu charakteru. Vzpomínám si na svá mladá léta, kdy se o mne vážně ucházel jeden můj kolega právník, nyní, mimochodem, velmi převelmi vážený odborník, kapacita s mimořádným postavením v odborném právnickém světě. Jenže už ve „třeťáku“ byl kandidátem KSČ. Já, která jsem si posléze dovolila do rodiny dovést jako manžela Cikána z východoslovenské osady, jsem si nedovedla představit, že bych se mohla opovážit přijít domů se členem KSČ. Něco z této pachuti ve mně stále zůstalo…

Říci konkrétní jména je pro mne velmi obtížné a myslím, že stejně jako ostatní dotázaní, mám i já s konkrétními jmény skutečný problém.
Pokud bych měla říci jméno „jen za sebe“, pak by to byl – kupodivu – nesoudce, totiž JUDr. František Cvrček. Viz: http://fpr.zcu.cz/ktp/lide/cvrcek.html
I když ani on nesplňuje všechna mnou zadaná kriteria, vím, že to je osobnost, která by táhla Ústavní soud „odněkud někam“. Že by se nenechal svést z cesty a byl by pro celou českou justici mimořádným přínosem. Jsem rovněž přesvědčena, že by dokázal s lidmi, s tím často opovrhovaným národem, komunikovat tak, že by dodržování práva začalo být věcí osobní cti – a to je to, kam bychom všichni měli směřovat. Pokud se doc. JUDr. František Cvrček nestane předsedou Ústavního soudu, což ke své lítosti musím říci, že tomu tak pravděpodobně bude, pak zde ovšem s velkou naléhavostí vyslovuji návrh, aby při nejbližší možné příležitosti Ústavní soud doplnil.

Abych však byla realistická, co se očekávání týká, myslím, že je nutno  vyslovit jméno, které, jak jsem přesvědčena, bude vysloveno naprostou většinou mých kolegů: totiž jméno dosavadního předsedy Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefa Baxy. Jeho jmenování předsedou Ústavního soudu bych podmínila pouze jedinou podmínkou: totiž, že jeho posledním činem coby předsedy Nejvyššího správního soudu bude, že nechá odstranit tu příšernou věc, nacházející se před jeho dosavadním působištěm, o které se tvrdí, že je to socha, ještě navíc spjatá s justicí. JO. V Brně se jí obecně říká „Exekutor kradoucí hajzl“. Myslím, že už ta žirafa naproti tomuto tubusovito-krychlovitému výtvoru je více, než Moravské náměstí může snést…

P.S.: Jako důvod pro okamžité odvolání z funkce předsedy Ústavního soudu  bych pak viděla, kdyby připustil postavení nějakého podobného pseudouměleckého paskvilu v blízkosti Joštovy…

Posted in Nezařazené
1 Comment » for Dubnový Právní barometr Lidových novin
  1. ra.ri.ta napsal:

    Za působení Rychetského na ústavním soudě se z něj stala třetí parlamentní komora a pořádně zaneřáděná politickým svinčíkem.

    Vzhledem s současnému vývoji společnosti, je předpoklad, že následný předseda Ústavního soudu bude ještě výrazněji politizující předseda, tudíž děkujme bohu za Rychetského.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv