PRÁVO A POLITIKA

12 Comments » for PRÁVO A POLITIKA
  1. jan šandor napsal:

    dne 2.5.2012 bila ma matka na pošte zaplatit složenki poštačka ji mněla vratit 650kč nechtela ji je dat tak počitala kasu a zjistila že matce penize ma dat poštačka ji je dala a omluvila se matce matka odešla domu kolem 14.30 tiž den poštačka přišla s mužem k me matce domu kde na ni začla řvat at ji penize da spatki 600kč matka ji je nechtela dat poštačka do ni kopala a zlomila ji prsti vihrožovala zabitim a zapalenim domu mamka křičela o pomoc muj sin přichazel k domu kde slišel mamku volat o pomoc bjehnul do obivaku a videl tam poštačku z nakim mužem řek babičce at ji ti penize da at daji klid sin chtel volat policiji a zastrašili ho tim že zapali barak kdiš odešli tak přijela sestra a volali poliji poštačka bila obvinena z loupežneho přepadeni ale nadale pracuje na pošte a policije ani kriminalni policije se nam do ted neozvala mislime ze policije se to snaži samec pod koberec prosim o radu co mame delat dal dekuji šandor tel 604295426

  2. Klára napsal:

    Vážený pane Šandore, šetření v éo věci je poně v rukou policie a ani já nemohu dělat nic jiného než Vám poradit, abyste zašli znovu na policii a zeptali se, jak celá věc vypadá. S pozdravem, KLára Samková

  3. Ing. Miriam Galdiniová napsal:

    Vážená paní doktorko, nevím kde bych sehnala podpisové archy pro Vaší kandidaturu na prezidentskou funkci. Prosím o sdělení zdroje. Předem Vám děkuji za informaci a přeji Vám hlavně pevné zdraví a hodně úspěchů ve Vašem konání. S úctou Miriam Galdiniová.

  4. Zdenek napsal:

    http://www.policejniveteran.cz/files/Kr%C3%A1de%C5%BEe%20stolet%C3%AD%20(2).pdf
    IPB IPB vznikla roce 1993 sloučením Investiční banky (je zajímavé, ţe vznik Investiční banky v roce 1990 byl předem jiţ za komunismu plánován, jak vyplývá z interních dokumentů Státní banky Československé z února 1989) a Poštovní banky. IPB se brzo dostala mezi tři nejsilnější banky v zemi. Postupně docházelo k navyšování základního kapitálu, tzv. „nafukování bubliny“ a důkladnému pumpování ve formě úvěrů a vyvádění aktiv na dceřinné společnosti. Významnou destinací peněz pumpovaných z IPB byly firmy Václava Junka, agenta StB a člena posledního předlistopadového ÚV KSČ, zejm. Chemapol Group a společnosti, ve kterých figuroval jako statutární orgán či většinový vlastník Antonín Charouz. Miliardy končily také v impériu Lubomíra Soudka, agenta StB, evidenční číslo 24939, krycí jméno GORDON, ovládajícího mj. Škodu Plzeň. Václav Junek, Antonín Charouz a Lubomír Soudek Prostřednictvím IPB byla financována i ODS, první půjčku ve výši 55 milionů v roce 1992 brzo následovaly další, bezpočet večírků, konferencí a „Ţofínů“ ani nepočítaje. IPB financovala i vydání knihy Václava Klause „Dopočítávání do jedné“. První ohroţení nerušeného pumpování znamenal rok 1995, kdy se do IPB vypravili kontroloři NKÚ, aby prověřili, proč banka neplatí daně. Dluh banky tehdy činil cca 173 milionů korun. Z banky byli nekompromisně vyhozeni a premiér Klaus tehdy osobně a v doprovodu tehdejšího vicepremiéra Kalvody navštívili NKÚ, aby jeho vedení náleţitě „umravnili“ a odkázali do patřičných mezí. Tento daňový dluh později IPB ministerstvo financí v čele s Kočárníkem odpustilo. Menší problém nastal i v roce 1997, kdy auditorská společnost Coopers & Lybrand odmítla vydat pozitivní auditorskou zprávu s odkazem na neprůhledné účetnictví a nestabilitu banky. Pumpování proto kryla nějakou dobu auditorská společnost Ernst & Young, který vydávala bance výroky „bez výhrad“, a to často v rekordní době. Na jaře 1997 odmítlo vedení IPB poskytnout úvěry zjevně krachujícím firmám, zřejmě s ohledem na blíţící se politické změny (pád Klausovy vlády v roce 1997) a hrozící odpovědnost. 30.4. 1997 jsou Tesař s Procházkou zatčeni a putují do vazby. Brzo zřejmě dostanou rozum, jsou propuštěni a zůstávají ve funkcích. V roce 1998 se v IPB objevuje strategický partner Nomura, zřejmě na objednávku, aby maskoval skutečnost, ţe banka je na pokraji pádu. Nomáda brzo převádí svůj podíl na společnost Saluka Investments, s heslem „čím neprůhlednější, tím lépe“. Konec se však blíţil. Stomiliardové manko uţ nešlo krýt a bylo nutno poslat banku do nucené správy. Stalo se tak v červnu 2000 a pro mediální efekt „zakročujeme tvrdě a nikdo neunikne potrestání“ obsadilo centrálu IPB po zuby ozbrojená zásahová jednotka URNA. Banku během dvou dnů koupila ČSOB a stát jí zaručil veškeré ztráty. Ještě před uvalením nucené správy se podařilo managementu banky vyvést veškerá likvidní aktiva do tzv. off-shore fondů na Kajmanské ostrovy (přičemţ společným portfoliem byly fondy Triton), na který se nucený správce ani český stát „nedostane“. Šlo o řadu fondů, které vyuţívají legální nedobytnosti právního prostředí Kajmanských ostrovů. Celkovou výši aktiv vyvedených na Kajmany lze odvodit z rozhodnutí vlády ČR, která 21.7. 2003 rozhodla, ţe Konsolidační agentura zaplatí ČSOB v rámci státních garancí celkem 49,3 miliardy korun jako náhradu za majetky ukradené do fondů Triton. Podle státních odhadů by krize IPB a související státní záruky měly přijít daňové poplatníky aţ na 160 miliard korun. PERSONÁLNÍ POZADÍ VYPUMPOVÁNÍ IPB: Miroslav Tuček, agent StB, ev. č. 1864001, krycí jméno „KRÁL – národohospodář“. Komunistický ekonom a dlouhodobý prorektor VŠE Praha za bolševismu, v 70. letech dokonce ekonomický poradce prezidenta. Před rokem 1989 zakotvil v Prognostickém ústavu, líhni kádrů, které připravovaly předání moci. V letech 1992 – 2000, tj. aţ do pádu banky působil ve funkci člena dozorčí rady banky. Měl zásadní vliv na všechny „pumpařské operace“. Jeden z mozků vykrádání IPB.Jiří Weigl, prodlouţená ruka Klause v bance, který dohlíţel, aby bylo pumpováno správným směrem a výhradně se souhlasem mocných. Člen dozorčí rady banky 1993 – 1998. V současné době působí ve funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu zastávala v letech 1996 – 1998 funkci člena dozorčí rady. Jejím úkolem bylo hájit zájmy ODS v bance, zejména úvěrování společností spojených s ODS. Libor Procházka, několikrát byl trestně stíhán, tři týdny dokonce i vazebně, vţdy bylo však trestní stíhání zastaveno. V představenstvu banky působil v letech 1992 – 2000. Aladár Blaas, pravá ruka Libora Procházky a náměstek v IPB. Trestně stíhán, na intervenci ministra vnitra obvinění staţeno. Jan Klacek, místopředseda stínové vlády ČSSD 1996 – 1998, ve stejném období i člen představenstva IPB. Od roku 1998 aţ do pádu banky generálním ředitelem IPB. Jiří Tesař, autor ekonomického programu ČSSD, generální ředitel, předseda představenstva IPB 1992 – 1998 a člen dozorčí rady 1997 – 2000. Jiří Weigl, Libuše Benešová, Libor Procházka, Aladár Blaas, Jan Klacek a Jiří Tesař IPB nebyla klasicky vypumpována, jako ostatní banky, ale doslova „přepumpována“, coţ způsobilo trochu jiný scénář, neţ bylo obvyklé sanování a státní pomoc. Bylo nutno jí převést na jinou banku, spolu s absolutními státními garancemi, které znamenají, ţe státní výdaje budou ještě vyšší. Výše ukradených peněz se můţe pohybovat v řádech okolo 300 – 400 miliard korun, Konsolidační agentura odkoupila nejhůře klasifikované dluhy za 170 miliard, záruky státu vůči ČSOB jsou neomezené (odhady státu se zatím pohybují okolo 100 miliard), takţe konečný účet můţe být ještě vyšší. KOMERČNÍ BANKA Komerční banka vznikla vyčleněním z bývalé státní SBČS a v roce 1992 se transformovala v akciovou společnost. Ve stejnou dobu se zde objevuje klíčová osoba vykrádání banky, Richard Salzmann. Kam peníze z Komerční banky nejvíce mizely? Mezi největší společnosti, kam byly pumpovány finance z Komerční banky, patří firmy (skupina ČS/Satrapa) okolo agenta StB, svazek č. 25447, Františka Chvalovského. Celková suma se pohybuje kolem tří miliard.Více neţ jednu miliardu vypumpoval z banky Petr Smetka, přes svou společnost HSYSTEM. Jedno z největších rozkrádání banky bylo realizováno přes společnosti izraelského státního občana Alon Barac, nar. 11.8.1960 (v českých médiích většinou nepřesně uváděný jako Barak Alon, pod tímto jménem také občas vystupoval) a jeho holding B.C.L. Trading. Vykrádání banky zahájené v roce 1996 ve formě dokumentárních akreditivů nebylo však Baracovou první operací v Komerční bance, počátkem 90.let ji připravil přes svou firmu Tessos Praha o asi dvě miliardy korun. V průběhu let 1996 – 1999 poskytla Komerční banka Baracovi úvěry ve výši přes osm miliard korun. I přes trestní oznámení na něj z roku 1999 nebyl Barac nikdy v Čechách stíhán a stítní zastupitelství v Praze si na něj netrouflo vydat ani zatykač. Podobné podvody jako v Čechách měl Barac na svědomí i v Maďarsku, kde pumpoval státní banku Postabank. Maďarské úřady Baraca dokonce na krátkou dobu zadrţely, poté byl propuštěn. Ţalobě čelil pouze ve Vídni v Rakousku, ale i tam spravedlnosti unikl vzhledem k náhlé nemoci soudce. 16. února 2000 schválila Zemanova vláda pomoc Komerční bance pohybující se na pokraji krachu. V rámci sanace stát převzal její špatné úvěry ve výši asi 65 miliard Kč, které byly později podle zaběhnutého scénáře převedeny do Konsolidační agentury. Komerční banku poté převzala francouzská Societé Generale. Dne 20.7. 2001 potom Miloš Zeman, tehdejší premiér ČR publikoval článek, ve kterém uvedl „Myslím si, ţe privatizací Komerční banky končí tunelování velkých bank v Čechách“. PERSONÁLNÍ POZADÍ: Na prvním místě nelze neuvést Richarda Salzmanna, generálního ředitele banky od roku 1992 – 1998. Do roku 2000 byl senátorem za ODS. Osobní přítel Václava Klause, Ivana Kočárníka, Tomáše Jeţka, Dušana Třísky atd. Je ironíí, ţe celá 90. léta byl Salzmann prezentován jako vzor bankéře a byl o něm dokonce natočen díl cyklu GEN (Galerie Elity Národa). Osobně schvaloval největší pumpařské operace. Jan Klak, člen dozorčí rady banky 1995 – 1997. Karel Dyba, člen dozorčí rady banky 1997 – 1998, tj. v době největšího pumpování do Alonovy BCL Trading. Bývalý ministr hospodářství za ODS. Člen KSČ od 22 let, za komunismu kariéra v ČSAV, zakotvil v Prognostickém ústavu. Josef Kotrba, člen dozorčí rady 1995 – 1997, více o něm viz. výše kauzu České spořitelny Jan Stráský, v dozorčí radě 1998 – 1999, jeho úkolem bylo krýt předchozí velké vykrádání banky, bývalý předseda federální vlády v roce 1992, pozdější ministr zdravotnictví a dopravy (ODS). Bývalý vysoký funkcionář KSČ, vstoupil do ní ve svých 18 letech.

  5. petr lacky napsal:

    vážená pani doktorko, můžete se prosímvyjádřit k novele exř a osř, která umožňuje postižení sjm i když dluh spáchal jeden z manželů kdysi dávno? přijde mi zcela proti základním zásadámpráva aby bylo možné postihnout majetek někoho, kdo nebyl nikterak spojen s primárním závazkem tudíž nemá žádnou povinnost vůči věřiteli. zkrátka k ničemu se nezavázal a tak povinnost plnit mu vyplyne z uzavření sňatku? děkuji a přeji pěkný den petr lacky

  6. P.L. napsal:

    Dobrý den, paní doktorko,
    fandíme Vám a jsme rádi, že se angažujete pro záchranu naší vlasti. Nicméně bychom měli jednu poznámku, a i prosbu. Stížnosti, posílané řetězovými maily nestačí, to umíme sami, od Vás bychom čekali návrh nějakého řešení, které bychom mohli podpořit. Nás zatím, bohužel, nenapadá nic, co by nebylo mimo zákon, nebo přinejmenším neúčinné.

    • klara napsal:

      Vážení, ať už jste kdokoliv. Těší mne, že ve mě máte takovou důvěru, že očekáváte řešení. Dovolím si však připomenout, že jsem samostatná soukromá osoba, stejně jako je (pravděpodobně) pisatel těchto řádků. Nemám žádnou funkci, nemám žádný nadstandardní přístup do médií ani nic podobného. Jsem na tom svým způsobem naprosto stejně jako kterýkoliv jiný občan. Jenom se prostě angažuji ve veřejném prostoru tak, jak mi moje síly jednoho člověka, živícího se vlastní prací, dovolí. Nějakou ideu mám, ale ta vždy spočívá jen v tom, že někoho v mocenské pozici přinutím dělat něco, co on sám nechce nebo neumí. Že to jde ztuha, nemusím vykládat… tož asi jen tak, aby bylo jasné, jaké má kdo možnosti.

  7. Ree napsal:

    Dobrý den,
    chtěl jsem poděkovat za Vás projev ve sněmovně. Myslím si ale, že je to jednotlivý výstřel ale podívejte co to udělalo. Chtělo by to soustavnou politickou práci v tom smyslu, aby byl jasně ukázaný rozdíl mezi islámem a ostatními náboženstvími, jeho vliv na život společnosti ve všech aspektech. Informovanost lidí je opravdu nízká a tato soustavná práce by velmi přispěla k pochopení islámu. Podle mne by to chtělo vytvořit zdroj informací, který z různých úhlů bude ukazovat zrůdnost islámu, tím nechci řícet, že islám je jen špatný. Já se domnívám, že islám se dostal tak trochu do problémů. Obrovská otevřenost, globalizace a nabitá svoboda ve všech důsledcích podkopává základy islaámu. A proto musel vzniknout projek Islámský stát, který se snaží těžit úplně ze základů islámu a snaha zvrátit tento ne zcela vědomý proces a převést islámská pravidla do našeho života a získat pro tento projekt co nevíce muslimů a nabídnout tak muslimům alterantivu života, kdy budou žít zcela v souladu se svým bohem. Hlavní idelogové v tomto boji není nikdo jiný než církevní islámští představitelé, kteří si tak zajišťují podmínky pro svojí žádanost a existenci. Navím jestli je možné toto vzedmutí islámu srovnávat s křesťanstvím ale i křesťanství si prošlo složitou cestou hledání nepřátel v rozdílnosti víry – třeba takový katolicismus a protestanství a dnes – odluka církce od státu. Ale aby se dostal islám do sezjné pozice jako křesťanství – to bude asi nutné prolití obrovského množství krve. A právě soustavná činnost v této oblasti, aby určitě velmi pomohla. Možná bych se měl pokusit napsat úvahu jako kdysi Karel Čapek „Proč nejsem komunistou “ a s novým názvem „Proč nejsem islamistou? – to by ale měla udělat osobnost povolanejší a hlavně známnější než jsem já…

  8. ing. Jan Tomáš napsal:

    Církví v ČR je cca 30. ČSSD (Min,kult, Buzková a Dostál v 9/2009
    ) zaregistrovala dle dokum. Alráwího spolek na bázi koránu. Kdo jim odborně radil a nepostřehl kapitoly násilí aj, v rozporu s právem ČR? Tím se dosud ÇSSD nepochlubila. Mně stačila inf. o koránu na intern. pod tímto heslem. Můžete si to ověřit (pokud to nesmazali), nejsem provokatér, pracoval jsem 11 let v 80.letech jako VORS na FMVS a systém práce úředníků se nemohl změnit. Proč Japonsko nepovolilo islám na svém území a my ano? Můžete to vzít jako podnět. Děkuji, fandím Vám.

  9. ing. Jan Tomáš napsal:

    zveřejńuje se opakovaně dole má email. adresa, nemám v úmyslu psát další komentář, prosím o její vyḿazání, nebo se ukazuje jen mně doma? dík.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*