Ještě pár slov…

Chtěla bych ještě napsat pár slov k sebevraždě pana Janaty a hlavně ke komentářům, které se objevují jak zde tak na Parlamentních listech. Velmi, opravdu velmi mi vadí nesoucitnost lidí a výroky typu „může si za to sám, však věděl, že je v exekuci“. Zajisté věděl, že je v exekuci. Ale existuje tady něco jako je zákon a jako je právo. A mělo by existovat něco jako soucit. Nikdo si nezničí život sám jen tak – prostě proto, že se mu zachce. Naprostá většina lidí, které znám – a znám jich jako advokátka opravdu velice moc – se snaží se svým životem popasovat jak nejlépe umí. 95% lidí, kteří za mnou chodí do kanceláře chtějí dodržovat zákon. Ale prostě život je nějak semlel a dostal je do situace, kterou neumí řešit. Myslím, že především by všichni ti kritici měli mít na paměti Listinu základních práv a svobod, a to článek 1, který zní: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech…“ Jde o tu důstojnost. A ta byla tady potlačena nejvíce. Pocit spravedlnosti je jedna z nejzákladnějších lidských potřeb – potřeb, které jsou vlastní člověku jako tvoru sociálnímu. Pocit nespravedlnosti je ten nejvíce devastující pocit, se kterým se člověk neumí vyrovnat. Věřte, po 23 letech advokacie vím, o čem mluvím. I se smrtí se člověk smíří, avšak s nespravedlností nikoliv. Po ní zůstane nezhojitelná rána. Proto si myslím, že bychom se měli všichni zamyslet a uznat, že všichni jsme nejen lidé chybující, ale máme i právo se chyb dopouštět. Nemáme právo je dělat ze lhostejnosti, nedbalosti nebo schválně… Ale to není, jak se mi jeví, tento případ. Nikdo nemá povinnost být dokonalý. A nikdo nemá právo, aby člověka chybujícího dostal do neřešitelné situace. A ještě na konec pár slov k tomu, že si nikdo nemá brát půjčky a vést rozmařilý život, To je zajisté pravda – ale víte na příklad, že zákonné úroky z prodlení u zdravotní pojišťovny jsou 18,25%? V době, kdy vám vrazí půjčku na 7% úrok na jakémkoliv rohu bez ručitele???
Abych ještě upřesnila pro ty, kteří si nepamatují stav před soukromými exekutory. Dříve jste jakýkoliv dluh, pohledávku, a to i na základě pravomocného rozsudku, hodit do koše a zapomenout na ni – nevymohli jste ji. To je naprosto špatně. Proto jsem přesvědčena, že soukromí exekutoři mají být. Ovšem situace, kdy se dluh 5x přeprodá, schválně se nedoručí, kam má a doručí se vědomě tam, kde je jisté, že se dlužník nevyskytuje, to je naprosto absurdní. Považuji za absurdní, aby náklady řízení a úroky z prodlení mnohonásobně převýšili dluh tak, že se dostane do nesplatitelné výše. Jedná se přitom o systémovou záležitost. Víte, kdo ji popsal poprvé a dle mého názoru nejlépe? Frederick Pohl ve svém slavném sci-fi románu „Obchodníci s vesmírem“. Vyšlo v roce 1952… vřele doporučuji!
Proto si dovoluji nabádat. Nevylévejte s vaničkou i dítě. Hledejme, kde je systémová chyba a přimějme politiky ji napravit. A nezapomínejme při tom, že soucit je základní lidská vlastnost.

To se mi líbíZobrazit další reakce

Komentář

Posted in Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv