Miniserstvo kurvury škodí zdraví, kultuře a národu!

Uplynul snad rok, kdy byla značná část české kulturní veřejnosti naštvaná ze „skvělého“ projektu ministerstva, nazývaného v rozporu se skutečnou náplní své činnosti Ministerstvem kultury, jehož důsledkem bylo sloučení pražské Státní opery s Národním divadlem. Následovaly další neméně skvělé projekty, týkající se zejména průhledného a právně čistého výběrového řízení na místo ředitele Národního divadla. V důsledku této akce byla utroušena řada slov ve směru k hlavě tohoto pa-ministerstva, které následkem její vlastní činnosti málokdo tituluje jinak než „ starostenská družinářka“. Nyní, kdy je už kulturní veřejnost uondána svým marným bojem proti znovu a znovu se vynořujícím pitomostem, proti nekonečné řadě nekoncepčních chaotických cloumanců, které není ani možno nazvat kroky, nezbývá ani síla ani chuť vystoupit otevřeně proti další z plánovaných „slučovacích“ akcí, totiž plánu na sloučení Moravského zemského muzea s Muzeem romské kultury, které se z dopuštění Božího nachází stejně jako Moravské zemské rovněž v Brně, takže proč je nesloučit, že…

Důvodem sloučení má být šetření, spočívající zejména v tom, že budou sloučeny finanční útvary obou doposud samostatných účetních jednotek, takže klesnou personální a podobné výdaje. Už vidím Moravské zemské muzeum, kterému přijde na starost další nemovitost, a ne malá, další sbírkové depozitáře a další zaměstnanci s veškerou mzdovou agendou, jak vše obhospodařuje a zpracovává za stejného personálního obsazení svého účetního oddělení. Samozřejmě, že bude žádat personální posily, a tak je zřejmé, že záminka „šetření“ je skutečně jen záminkou a zástěrkou, za kterou všichni cítí významné nebezpečí, že Muzeum romské kultury bude v tichosti zlikvidováno.  Na tento způsob šetření můžeme proto nahlížet jako na realizaci známého výroku z kultovní povídky Šimka a Grossmanna „Exkurze do ZOO“, kde třídní učitel domlouvá zakoupení vstupenek se slovy „Nechci slevu zadarmo“. Tento slogan může najít nového uplatnění na standardě našeho patafyzickokulturního ministerstva.

Podívejme se na nový „projekt“ ministerských hlav ještě z jiného pohledu než z toho romského, případně finančního. Je zřejmé, že nápad „sloučit“ Muzeum romské kultury a Moravské zemské muzeum je výrazem systémového neporozumění vlastnímu rezortu a systémového neporozumění toho, co vlastně subjekt, nazývaný Muzeum romské kultury, dělá. V tom je totiž jeden ze zakopaných pudlů: název „muzeum“ je v tomto případě zcela zavádějící. Náplni práce by daleko spíše vyhovovalo označení „Institut“, případně „Ústav“. Což ovšem ministerstvo zjevně netuší. Stejně tak ovšem nic netuší nic o koncepci muzejnictví, o tom, že některé instituce nazývané jménem „muzeum“ jsou tak významně „opouzdřeny“ předmětem své činnosti, že právě tato činnost, toto jejich vymezení ve veřejném prostoru je již samo o sobě přesně vymezuje a jakékoliv organizačně-administrativní sloučení či přiřazení je umělé, bezdůvodné a tudíž již předem nefunkční.

Naposledy jsem si tuto skutečnost uvědomila, když jsem v údivu stála opět  po dvaceti letech na „muzejním mallu“ v centru Washingtonu, kde za dobu mé nepřítomnosti vyrostla řada samostatných nových institucí, včetně „Muzea Indiánů“. To by se dle mého názoru také mělo jmenovat spíše „Institut“ či „Ústav“, neboť muzejní exponáty jsou pouze jednou, a to možná méně podstatnou, částí jeho činnosti. Navíc i toto muzeum mohlo bezpochyby být sloučeno s některým jiným muzeem, kterých je v bezprostřední blízkosti řada – na příklad s bezprostředně sousedícím Muzeem NASA.

Stejně tak můžeme nahlédnout nesmyslnost ministerského počínání tváří v tvář pražské muzejní scéně. Proč nesloučit všechna pražská muzea do jednoho?? To by se, pane, ušetřilo!  Při této příležitosti si představuji, co by se stalo, kdyby si někdo troufnul sloučit státní Židovské muzeum s rovněž státním Technickým muzeem. Troufnu si tipnout, že by z toho byla mezinárodní diplomatická pohroma. A Muzeum romské kultury? Ne, toho se nemá kdo zastat, takže není důvod proč si nekopnout a ministerským úředníkům nepřipravit další práci, poskytující jim alibi nepostradatelnosti… Protože jiný rozumný důvod prostě není a není k nalezení.

Říci, že Ministerstvo kultury pod vedením Starostů se stalo institucí neplnící svou úlohu, je naprosto nevystihující skutečný stav věci. Toto ministerstvo se stalo tragickou postavou, která může být zachráněna pouze sloučením. Navrhuji, aby bylo sloučeno s Ministerstvem průmyslu, a předkládám pro to tyto zcela logické a jasné argumenty. Předně ministerstvo je jako ministerstvo, navíc obě ministerstva jsou v Praze a z jednoho do druhého to vede přes Strakovku, takže při průjezdu z jedné budovy do druhé bude moci pan multiministr vždy operativně informovat premiéra o dění v obou mu svěřených barabiznách.  Kromě toho bývalé ministerstvo obchodu předmět zájmu bývalého ministerstva kultury báječně zobchoduje, kterýmžto pádem již nebude nutno se o českou kulturu nadále starat a ubude významná výdajová položka ve státním rozpočtu.  Dojde i ke kladnému působení kultury v průmyslu, kdy sbírkové exponáty bývalému Ministerstvu kultury podléhajících organizací budou moci být rozvěšeny a jinak umístěny v soukromých kancelářích CEO soukromých firem, čímž dojde k omezení zhoubné takytvorby, která se v těchto místech velmi často vyskytuje, čímžto rozvíjí fenomén podnikatelského baroka.

Užitek prostě bude všestranný.  Hojím se nadějí, že v nastalém slučování se zapomene nejen na sloučení Muzea romské kultury, ale i na další případně ohrožené instituce, doposud nesloučené. Nezahynuli jsme pod Bachovým absolutismem, nezahyneme ani nyní. Protože od doby c. a k. level pokročil, navrhuji, aby v rámci systému včasného varování byla na zápatí každého dokumentu, vydaného Ministerstvem kultury, napsána obdoba toho, co stojí na cigaretách: „Ministerstvo kultury škodí zdraví, kultuře a národu.“  Naplní se tak zákon o poskytování informací občanům a navíc to přispěje souladu při ministerském slučování.

P.S. Tento text jsem psala v ne zcela vyhovujících podmínkách jízdy vlakem. Přesto nechápu, proč se mi pořád pletou písmenka a místo „Ministerstvo kultury“ překlepávám na „Miniserstvo  kurvury“. Že by Freud měl přece jen pravdu?

 

 

Posted in Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv