O prezidentské debatě v Karlíně – akademik je z Marsu a Zeman ze Země

Ráda bych shrnula závěrečné dojmy ze včerejšího večera v Karlínském divadle z prezidentské debaty. A to takto:
 
AKADEMIK JE Z MARSU A ZEMAN…ZE ZEMĚ…
 
Pro všechny, kdo nic netuší o vědecké práci a Akademii věd (vyrůstala jsem v rodině se dvěma vědci, táta pracoval 30 let v jednom z ústavu AV, takže jsem to měla z první ruky). Věda je velmi specifická oblast lidského působení, a to bez ohledu na obor, ve kterém ten který vědec působí. Je to svět sám pro sebe, ve kterém dotyk z realitou se děje … spíše se neděje. V tomto světě platí trochu jiné zákony, než ve světě normálním, což je částečně dobře, protože věda ke svému spokojenému životu a rozvoji potřebuje poněkud jiné prostředí než je „běžný“ život. Což není o nafoukanosti, ale o funkčnosti.
Obdobně svá specifika vykazuje i politika, která je rovněž samostatnou profesí. A to je to, co panu Drahošovi a jeho podporovatelům naprosto uniká. Byla bezmezná chyba postavit proti Zemanovi pana Drahoše a nikoliv pana Fišera, který jako diplomat věděl, alespoň méně vzdáleně, než ostatní, co to politika je. Ve skutečnosti jediným, kdo by býval byl schopný prezidenta Zemana „utřít“, byl kandidát Topolánek. Kde ovšem narazil na nevyřešené záležitosti ODS, se kterou je stále, ať chce či ne, v očích veřejnosti spjat.
Pokusím se ve své úvaze zajít ještě dál: Politika je natolik svébytnou profesí, ke které je nutno mít jednak znalosti, jednak talent, že k jejímu výkonu nestačí ani humanistické vzdělání, které má k ní zajisté blíže než fyzikální chemie. O tom svědčí očividná neschopnost prof. PhDr. Petra Fily, Ph.D., předsedy ODS, občanskou profesí politologa, vést úspěšně svoji stranu. Jestliže je někdo politologem, vůbec to neznamená, že je politikem. Z téhož důvodu „vyhořel“ i prezidentský kandidát pan Horáček, který si svůj doktorský titul z antropologie mohl tak právě zastrčit za klobouk hned vedle sojčího peříčka.
Podporovatelé pana Drahoše soudí, že byl prezidentem Zemanem napadán, že „zvítězil, protože byl slušný“. Je to fatální nedorozumění, srovnávání nesrovnatelného – protože jiného. Byla to debata muže, který je zvyklý vést a k a d e m i c k é diskuse s mužem, který je převelice zběhlý v tom vést p o l i t i c k é diskuse. Tedy, nebyl to rozdíl ve schopnostech, ale v kategoriích. A abych to přiblížila ještě víc: není to rozdíl mezi tanci na ledě a sportovní bruslařskou exhibicí, ale je to jako když bruslař vstoupí na vzpěračské pódium anebo vzpěrač na lední plochu. Oba mohou být skvělí sportovci – ale ve své vlastní disciplíně. Polyhistorů je prostě převelice málo a obvykle se stávají hrdiny literárními či filmovými. Vyniknout dnes v jakémkoliv oboru je výsledkem (kromě talentu a uplatnění jednoznačného záměru, tedy motivace) celoživotní práce. Psychologové mluví o „pravidlu 10.000 hodin“ – pouze pokud děláš jakoukoliv činnost 10.000 hodin, staneš se v ní mistrem. Tedy, lépe řečeno, m ů ž e š se v ní stát mistrem…
Z tohoto hlediska se pokusím včerejší debatu prezidentských kandidátů zhodnotit takto:
Zcela pomíjím osobní kvality či nekvality pana Drahoše. Neznám jej osobně, veškeré informace jsou zprostředkované. Avšak zcela nezprostředkovaně mohu říci, že to NENÍ POLITIK. Proto není způsobilý být prezidentem této země. I kdyby byl svatý, ze zlata a slonoviny, jsou to j i n é vlastnosti, než ty, které politik potřebuje. K těm, kteří říkají, že prezident nemá takové pravomoci, aby nutně musel být politikem vzkazuji: není političtější funkce v naší zemi, než funkce prezidenta – a to právě proto, že nemá téměř žádné pravomoci. Protože pak k výkonu funkce zůstávají už jen ty neviditelné – p o l i t i c k é nástroje, kterými se politika řídí. A o těch pan Drahoš neví nic.
Osobně mi je líto, že názoroví oponenti pana Zemana si vybrali právě tohoto protikandidáta. Před pěti lety, kdy oponentem pana Zemana byl pan Schwarzenberg, stál proti dnešnímu prezidentovi alespoň opět politik. Tedy člověk, s nímž bylo možno názorově nesouhlasit (a to i hluboce), ale zápas se odehrával na kolbišti, ve kterém oba soupeři zápasili ve stejné disciplíně. Zde tomu tak není.
Za mne mi to je opravdu líto a budu převelice doufat, že ať letošní prezidentská volba dopadne jakkoliv, tak se za dalších pět let vynoří nový kandidát, který bude splňovat základní kriteria pro převzetí úřadu prezidenta: bude sice (nebo možná) nestranným, ale bude p o l i t i k e m.
Posted in Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv