PROČ SE VYOSTŘUJE SOCIÁLNÍ NAPĚTÍ?

moje odpovědi na otázky serveru ČT24


1) Jak hodnotíte fakt, že se k pochodům, které ještě donedávna byly téměř výsadou skupin extremistů, stále více přidává většinová společnost?

 Je nutno předeslat, že tzv. „romský problém“ není problém jeden, ale jsou to problémy dva, přičemž jeden z těch dvou se dělí ještě na další dva.

1)   Problém s Romy se rozpadá na dva podproblémy:

a)    skutečný problém s Romy, spočívající v tom, že je s nimi obtížné soužití. Obtěžují křikem, hlučností, drobnou osobní nebo násilnou kriminalitou. TOTO je skutečně důvod, proti kterému lidé protestují – a právem.

b)   problém, vyplývající z problému ad 1a) spočívá v tom, že tento problém NENÍ ŘEŠEN. Lidé tedy protestují nejen proti Romům, ale i proti politice všech dosavadních vlád, které problém s Romy tak zvaně řešily. Obraťme se ke sportovní terminologii a bude zřejmé, že i zde stejně jako ve sportu „výsledky hovoří“. Vláda v řešení romské otázce si vede stejně jako Slavie v posledním ligovém zápase: výsledek 7:0 hovoří za vše.

Na základě „řešení“ poskytovaných vládou, dochází k permanentnímu zhoršování situace, včetně nárůstu počtu a velikosti romských ghett, kriminality, nezaměstnanosti etc.

Lidé tedy protestují proti vládě a jejímu způsobu řešení situace, které je zjevně neúčinné a situaci naopak zhoršuje. Vyznívá to pikantně, ale lidé, kteří demonstrují PROTI Romům, v podstatě demonstrují ZA Romy, protože to, na co Romové již od 90. let poukazují, totiž naprostou nefunkčnost dosavadních řešení, konečně pochopila i majoritní společnost.

2)   Dále lidé protestují proti tomu, že všechny současné vlády velkou část lidí dostaly DO STEJNÉ POZICE, V JAKÉ JSOU ROMOVÉ. V podstatě můžeme říci, že dochází k CIGANIZACI MAJORITNÍ SPOLEČNOSTI. Podívejte se na lidi, kteří protestují. Ve velké části to jsou lidé, kteří jsou na tom podobně špatně jako Romové. Mnoho z nich je nezaměstnaných, ostatní se třesou o práci. Jejich děti jsou – stejně jako romské děti – ve školách šikanované (dnes se hovoří o tom, že téměř 50% dětí zažilo šikanu, z čehož mně vyplývá, že více než 50% dětí zase šikanuje…) Vzdělání se – stejně jako u romských dětí – začíná objevovat jako neúčinné a nezabezpečující automaticky zaměstnání a tím i živobytí. Systém rodinného práva pro majoritní společnost je nastaven stejně jako pro Romy. Těm (ale i nejchudším Čechům) jsou děti odebírány do dětských domovů, často jen z důvodu chudoby, ve které jim stát není schopen pomoci. A v české i velmi sofistikované společnosti nikdy nikdo neví, kdy v souvislosti s rozvodem o své dítě přijde. Tuto skutečnost si lidé podvědomě uvědomují, cítí ji a odmítají se s tímto zařazením smířit. Sociální degradace, která na ně byla uvalena, je příliš ponižující.

 

 2) Proč se protiromské nálady podle Vás vyostřují ve formě série pochodů zrovna nyní? Je zatím i něco jiného než jen dopady krize, zhrošování životních podmínek lidí a „hledání snadného cíle“?
(dopady krize se u nás řeší minimálně od roku 2010…)

Krize je samozřejmě jedna věc, ale pocit všeobecné bezmocnosti, domnívám se, převažuje. Zkuste se na věc podívat jako na vzkaz: „Když už si neumíte poradit s rozkrádáním republiky ve velkém, nemohli byste si, proboha, poradit alespoň s pár kapsáři a agresivními výrostky? To jste skutečně tak neschopní?“

Vládě pak naopak tento vzorec velmi vyhovuje (a proto si jej i svým způsobem pěstuje), protože na základě „exemplárních trestů“ může dokázat, jak je schopná, respektive, že je přece jenom schopná. Trošku mi to připomíná wrestling: tam jde také o to „dát figuru“ a ukázat, jaké mám svaly… Vypadá to krásně akčně. O to, že takového wrestlingového borce může porazit nenápadná šlachovitá postava, v ringu vůbec nejde…


3) Máme se podle Vás obávat a zvykat si, že protiromské útoky se budou nadále vyhrocovat? Jste v tomto ohledu optimistka, nebo spíše pesimistka?

Očekávám mrtvé, a to na obou stranách.

 

4) Mnoho odborníku vidí cestu v lepším vzdělávání Romů, zákoně o sociálním bydlení nebo zlepšení podmínek zaměstnávání. Byla zpracována už řada koncepcí či strategií… Proč podle Vás vše zůstalo většinou na papíře politici neměli vůli to přenést do praxe?

Protože všechny vlády naprosto vyloučili jakoukoliv spoluúčast Romů na řešení jejich věcí.  Všechny romské intelektuály vyhnali – naposledy prásknul dveřmi z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Patrik Banga, administrátor blogů na i-dnes s tím, že ze sebe nebude dělat pitomce a křoví. Romové naprosto vůbec nic nemohou ovlivnit. Všimněte si, že i „Agentura pro začleňování….“ také neslouží primárně Romům, ale má sloužit obcím, aby neměly s Romy problémy – a to je velký rozdíl. Zcela signifikantně to je vidět na způsobu, jak byl vybrán (a to adorovaným Michaelem Kocábem) dosavadní ředitel Agentury, Martin Šimáček. Ten, pokud bylo známo z jeho životopisu, měl praxi v JEDNOM grantovém programu se zaměstnáváním Romů na Olomoucku a praxi v organizaci Člověk v tísni. Na totéž místo se hlásili dva romští vysokoškoláci, kteří byli odmítnuti z důvodu NEDOSTATKU PRAXE V ROMSKÉM PROSTŘEDÍ. Všichni tehdejší romští členové Rady vlády proti tomu protestovali, všichni protestovali proti jmenování Martina Šimíčka – nikdo nedbal.

5) Pokud ve volbách uspěje například ČSSD, sociální napětí by asi jako strana měla mít motivaci řešit. Jak se k situaci vůbec nyní (či do budoucna) musí postavit politici?

Slušným začátkem by bylo přestat plivat Romům do tváře, a to včetně romských intelektuálů sdružených kolem informačního portálu Romea, ale i jinde, způsobem popsaným výše. Dále by bylo skutečně žádoucí, kdyby přestalo rozkrádání a šantročení peněz z různých – i evropských – grantů, které jsou využívány nejrůznějšími subjekty na základě prapodivných grantových projekt, kterým je společné jedno: naprostý nedostatek jakékoliv koncepce. Na „řešení Romů“ si už přihrábnul kde kdo. Vskutku inovativním přístupem by bylo dodržování Ústavy ve směru k Romům jako k NÁRODNOSTNÍ menšině, která má i svá kulturní práva. Jestliže toto vyjádření píši pro ČT 24, kde jsou nyní dva nové celoplošné kanály, avšak ani 10 minut týdně se nenajde pro Romy, je to ostudné.

Ovšem toto všechno jsou naprosto akademické úvahy.

Na vzniku dnešní situace se podílela i ČSSD a nepředpokládám, že bude mít skutečný zájem se pustit do tak naprosto nepopulárního kroku, jako je KONCEPČNÍ řešení romské otázky. Další čtyři roky bude možno proti demonstrantům opět možno nasadit vodní děla a dál se uvidí…

Posted in Nezařazené
4 komentáře » for PROČ SE VYOSTŘUJE SOCIÁLNÍ NAPĚTÍ?
  1. Vladimír Janda napsal:

    Musím uznat, že toto je asi nejlepší komentář k situaci týkající se problematického soužití většinové společnosti s tzv.nepřispůsobyvou částí naší společnosti. Velice nerad rozděluji dle národností, neb je to velmi ošidné. nejhorší rozdělení je ovšem slovní spojení, používané často v médiích, na rómskou a nerómskou část. To je už lehce dekadentní. Z textu vyplívá, že paní Samková ví o čem mluví a alespoň částečně vystihuje jádro problému. Ve srovnání s výroky vedoucí vládní organizace pro začleňování menšin pí.Šimůnkové to je celkem velmi erudované konstatování faktů a já za něj moc děkuji. Především vnímám velmi pozitivně názor na postoj našich vládních představitelů zodpovědných za tuto problematiku a především ministra vnitra pana Kubiceho. Bohužel musím dodat, že po prohlášení ministra vnitra „bez důvěry PS a mandátu“ p.Peciny nebude tento stav lepší. Spíše naopak. Právě, ten fakt, že si tento stav vláda, potažmo MV, pěstuje,ukazuje na neschopnost a nekompetentnost lidí mající toto ve své gesci. Je samozřejmě daleko jednoduší protestující občany nazvat extrémisty a rasisty. Infiltrovat do pochodu policejní provokatéry, kteří navodí tu zprávnou atmosféru a pak použít „donucovací prostředky“. Večer se ve zprávách všech médií se pak bije v prsa příslušný ministr jak zatočil s extrémisty. Ale skutek utek a máme v Čechách zase o několik opravdových rasistů navícneb někteří flustrovaní lidé z takového zásahu, už nevidí jinou šanci. Dnešní ranní vysílání ČT24 (24.8.13.) bylo dalším příkladem bezduché nic neříkající debaty nad tímto problémem. Sociolog Karel Čada tady sypal jedno moudro za druhým. Jednu takovou myšlenku bych zde ocitoval: Vzhledem k tomu, že vláda začala deklarovat přísnější boj proti zneužívání dávek, měla tato snaha(dle mého velmi záslužná) za následek vystupňování nespokonojenosti občanů a jejich následné pochody. Ty zcela bez uzardění nazýval protirómskými. Což je další velmi oblýbený omyl takových to znalců. V drtivé většině zde protestují lidé proti určitému způsobu chování. To , že ho zrovna provádějí rómové není pro ně až tak podstatné. Dále uváděl, že právě je zneužívání dávek je mýtus, kterými extrémisté živý podobné nálady. Není problém tyto informace ověřit a zýskat pravdivý obraz. Tím se ale pan vědec zabývat přeci nebude. Jemu stačí statistický dotazník a ví vše. Paní Samková dále naznačuje, že by měli sami rómové spravovat svoje záležitosti. I to je veká pravda. Tam kde není vlastní iniciativa není výsledků. Alespoň těch pozitivních ne. Bohužel každou korunou, kterou bez přičinění rómové dostanou jim paradoxně ještě více uškodí. O vládních i nevládních programech se dá pouze říci, že je to díra na peníze s téměř nulovým výsledkem. Pouze se odškrtnou kolonky a pár lidí má celkem dobrý příjem. Paní Samkové tímto děkuji. Doufejme, že podobné názory má především v rómské komunitě víc lidí.

    Vladimír Janda

  2. Tomáš napsal:

    Díky, Kláro. 🙂

    Když si chci přečíst, na dané téma, něco kvalitního, tak musím sem.

    Že by Vás odpovědní alespoň četli? … No možná(!), že Vás někdo z nich čte, ale to je tak (téměř) vše …

    O co se zajímá paní, která se už viděla …. no „101 s hráběma“ dopadla tragikomicky …

  3. Alojz Janiga napsal:

    5. 5. 2014
    Ministerstvo vnitra ČR
    Vláda ČR
    Stížnost na protiprávní jednání orgánů státní moci.

    Dne 4. 5. 2014, jsem v Praze, na Hradčanském náměstí před Pražským hradem „veřejně protestoval, proti porušování Lidských práv a okrádání zdravotně postižených a seniorů v tzv. Domově pro seniory v Heřmanově Městci, kterého zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy“ (MHMP).
    Tento můj „veřejný protest“, který začal 1. 5. 2014 na Staroměstském náměstí, další dny pokračoval před MHMP a následně na Hradčanském náměstí, jsem předem nahlásil na „Živnostenský odbor“ MHMP, přestože se jednalo o „individuální protest“, který není nutné předem ohlásit.
    Dne 4. 5. 2014, jsem asi v 15. 40 hod. svůj „veřejný protest“ před Pražským hradem ukončil a na invalidním vozíku, jsem sjel dolu Nerudovou ulici. Na Malé straně, za Poslaneckou sněmovnou jsem zastavil v malém parčíku u lavičky, abych sundal „transparenty“, které jsem měl připevněné na inv. vozíku. Chtěl jsem poté Metrem ze stanice Malostranská, přes stanici Muzeum, dostat co nejdřív na Hlavní nádraží, abych stihnul poslední nedělní vlak z Prahy do Pardubic, kterým jsem se mohl přepravit i s inv. vozíkem a který mi zaručoval, že stihnu poslední nedělní autobus do Heřmanova Městce. Podobně jsem to udělal i den předtím, 3. 5. 2014, aniž by mně při tom někdo „obtěžoval“, anebo kontroloval, když jsem u Sněmovny potkal policejní hlídku.
    Jiné to bylo dne 4. 5. 2014. Sotva jsem zastavil v parčíku u lavičky, vzápětí se za mnou „objevilo individuum, na první pohled podezřelé“, které si sedlo na vedlejší lavičku a „snažili se mně nenápadně pozorovat, co dělám“. První, co mně napadlo, bylo, že mně toto „individuum“ sleduje zřejmě už od Hradu a že je to „policajt nebo lupič“.
    Asi po dvaceti minutách, poté co jsem „odstrojil“ inv. vozík, jsem začal balit a skládat svoje věci do batohu. Tehdy ke mně přistoupilo toto „individuum“, začalo mně „obtěžovat“ nabídkami pomoci při balení mých věcí a přitom mi „drze a vlezle“ nahlíželo do batohu a do „ledvinky“, když jsem ji otevřel, abych si z ní něco vybral.
    Snažil jsem se co nejdřív odejít, protože mně bylo jeho „chování velmi nepříjemné“. Toto „individuum“ bylo čím dál „nepříjemnější a vlezlejší“. Začalo se mně vyptávat „jak se jmenuji, co tady dělám a když jsem mu řekl, že bydlím v Domově důchodců, tak chtěl vědět, jestli mám Propustku, abych se mohl z tohoto Domova vzdálit“. Následně chtěl „ať mu ukážu svoji „občanku“. Touž bylo na mně moc, tak jsem mu řekl „ať mně nejdřív ukáže svoji občanku a kdo vůbec je, že se mně takhle vyptává“? Řekl, že „je policajt, nic mi ukazovat nebude, že jsem byl celou dobu sledován kamerami a jestli mu neukážu občanku, tak zavolá Policii a já tu s ním budu muset čekat, protože mně nikam nepustí“. Řekl jsem mu mi jede vlak v 17. 11 hod a mám co dělat, abych to z Malé strany stihnul“. Toto „individuum, však trvalo na svém“ a přitom začalo „vymačkávat“ čísla na mobilu s tím, že „Policajti tady za chvíli budou“. Nejmíň dvacet minut předtím, celou dobu co sedělo vedle na lavičce a snažilo se mně „ nenápadně sledovat“, mělo toto „individuum-policajt“ na to, aby na mně zavolalo Policii, ke „kontrole dokladů“.
    Zhruba za pět minut přišla dvoučlenná „uniformovaná“ hlídka Policie, kterou toto „individuum“ požádalo, aby mi zkontrolovali doklady. Podle toho jak se oslovovali, tak se všichni tři zřejmě moc dobře znali. Poté, co hlídka Policie opsala moje údaje z občanského průkazu, předala papírek z mojimi osobními údaji, tomuto „individuu“, aniž by mi bylo vysvětleno, kdo to vlastně je? Bylo mi řečeno, že „Policejní hlídka mně doprovodí až ke stanici Metra, Malostranská a individuum-policajt, zatím prý prověří moje údaje, jestli jsou v pořádku a jestli nejsem v pátrání“.
    Poté, co jsme došli ke stanici Metra, Malostranská, jsem opět požádal hlídku Policie, aby se znovu telefonicky informovali, jestli už můžu odjet Metrem, protože nestihnu poslední spoj do Pardubic a následně do Heřmanova Městce. Budu pak muset strávit noc na invalidním vozíku, na vozíku“. „Policejní individuum, které slíbilo včas podat informace, se neozývalo“. Asi „úmyslně“, to je zřejmě taky „součást zastrašování“. Po druhém „telefonním dotazu“, mně propustili a já jsem „na poslední chvíli“ stihnul můj poslední vyhovující vlakový spoj z Prahy do Pardubic. Bylo to i díky ochotnému průvodčímu, který na mně počkal a pomohl mi z vozíkem, do posledního vagonu, protože do vagonu který byl k tomu určen, jsem to už nestihnul.
    Policejní hlídka, která mně k Metru „doprovázela“, se ke mně chovala slušně. Přesto „není to nic příjemného, když člověk, který nic neudělal, jede městem v doprovodu Policie, jako nějaký zloděj anebo výtržník“. Navíc, když je to „člověk, který jede na invalidním vozíku“.
    Je zřejmé, že „individuum“, které mě 4. 5. 2014 „sledovalo“ a následně „hrubě obtěžovalo a neoprávněně se dožadovalo kontroly mých dokladů“, je příslušník Státní Policie anebo Městské policie Praha, která je „podřízená“ Primátorovi Prahy.
    Již odpoledne, na Hradčanském náměstí, měla Policie možnost mně zkontrolovat. Autem zastavili za mnou, hned za vozíkem, chvíli tam stáli, pak kolem mně obloukem pomalu objeli a celou dobu si prohlíželi nejen mně ale i moje transparenty. Jak mi řekl pán, který před Pražským Hradem protestuje proti bezpráví v České republice prý již několik let „takovéhle kontroly ze strany Policie, jsou součástí zastrašování protestujících a on už si na to zvykl“.
    Chci upozornit, na další „hrubé zastrašování“, kde mohlo jít taky o příslušníka Státní Policie anebo Městské policie Praha.
    Dne 27. 3. 2014, jsem před MHMP, na Mariánském náměstí „veřejně protestoval, proti okrádání zdravotně postižených a seniorů v tzv. Domově pro seniory“ hl. města Prahy v Heřmanově Městci“. Krátce po poledni, jsem se „přemisťoval“ od MHMP, směrem na Václavské náměstí. Ve spodní části Václavského náměstí, mně „doběhlo zadýchané individuum“ asi třicetileté, vyšší postavy, s kulichem na hlavě, spod kterého mu „vyčuhovalo“ tam kde měl ucho „část zařízení-vysílačky“, které používají „Policajti v civilu“ anebo „Bezpečnostní složky“. Zřejmě byl na mně „naváděn vysílačkou a prostřednictvím kamer“. Toto „individuum s vytřeštěnýma očima“ mně začalo „nadávat do bláznů, ať okamžitě odsud zmizím, nebo mně zmlátí“ a přitom se po mně „ohánělo rukama i nohama“. Poté „individuum odešlo rychlým krokem“ směrem nahoru k Vodičkové ulici, kde se otočilo a poté, co došlo ke mně, začalo mi „opět nadávat a vyhrožovat“, mimo jiné i tím, že „na mně zavolá Policajty a ty mi ukážou“! Když jsem jej začal „nahlas upozorňovat, aby mně neobtěžoval“ a přitom se začali pozastavovat kolemjdoucí, toto „individuum odkráčelo rychlým krokem, směrem na Můstek.
    Po celou dobu, co jsem šel Václavským náměstím nahoru směrem k Muzeu, jsem jej už neviděl, i když jsem se každou chvíli „z obavy před napadením“ ohlížel. Když jsem došel na horní konec Václavského náměstí, usedl jsem na lavičku „u Koně“, viděl jsem, jak se ke mně „opět pádí rychlým krokem agresívní individuum s vysílačkou na uchu“. Zase mě „nadával do bláznů, protože veřejně protestuji, že mně zmlátí anebo zabije“! „Hlasitě“ jsem se proti tomuto „napadení“ bránil a současně jsem „žádal o pomoc“ kolem sedící lidi. Na to „individuum opět rychle odkráčelo“ Václavským náměstím směrem dolů. Poté se ozval jeden z těch, co seděli na vedlejší lavičce (taxikář). „ Toho znám, to je policajt“.
    „Svoboda projevu, je zaručena Ústavou České Republiky“. „Můj individuální protest byl pokaždé klidný a tichý, nikoho jsem svým jednáním neohrožoval“.
    Považuji takovéto jednání ze strany Policie, za „zastrašování, šikanování, porušování Listiny Základních Práv a Svobod, která je součástí Ústavy České Republiky. Je to i zneužívání pravomoci veřejného činitele a to i ze strany toho, kdo takové jednání nařídil.
    Žádám proto o prošetření obou těchto „případů“ a informování o průběhu a výsledku šetření.

    Alojz Janiga
    Masarykovo náměstí 37
    Heřmanův Městec 538 03

  4. Alojz Janiga napsal:

    3. 7. 2014
    Vyhlazovací Zařízení pro nemocné a chudé, hlavního města Prahy.
    To, že tzv. „Domov pro seniory (DS), s pěti hvězdičkami“, v Heřmanově Městci, kterého „zřizovatelem“ je Magistrát hlavního města Prahy (MHMP), je ve skutečnosti spíše „Blázinec“, do kterého jsou kromě „normálních“ starých a nemocných, umísťování i „agresívní psychopati, alkoholici a zvrhlíci“, není nejenom pro místní, nic nového.

    Není nic nového ani to, že tito „agresívní psychopati, alkoholici“ a jim podobní, dennodenně, beztrestně, vulgárně a často i fyzicky napadají některé další klienty. Hlavně „tělesně hendikepované“ a klienty, kteří vyjádří jakoukoliv „nespokojenost s poměry v Domově“.
    Není nic „normálního“ na tom, když si některý „agresívní psychopat, stahuje a prohlíží na Internetu, web-stránky s dětskou pornografii, Zoofilii, nebo s hrubým násilím při sexu. Když jsem chtěl, aby byli tyto „porno-stránky“, na „veřejně přístupném“ Internetu v DS „zablokovány“, dostalo se mi ze strany vedení DS a „odpovědných“ pracovníků MHMP shodné odpovědi: „Zablokováním těchto porno-stránek (dětská pornografie, zoofilie a sexuálního násilí), by byli porušená Lidská práva toho, kdo chce podobné stránky sledovat“.
    Není taky „normální“, když si jiný „agresívní podivínský psychopat, pozývá na pokoj nezletilého chlapce, žáka místní Praktické Zvláštní Školy“.
    O této „skutečnosti“ vedení DS, taky „ví“.

    V tomto agresívním jednání, mají tito agresívní psychopati, plnou podporu vedení DS a MHMP, zejména Odboru zdravotnictví a sociální péče a radního MHMP pro zdravotnictví, sociální politiku a bydlení Doc. Ing. Mgr. Martina Dlouhého, Dr., MSc., spolu s mlčenlivým souhlasem a nezájmem ze strany Veřejného ombudsmana, Ministra-Zmocněnce Vlády ČR pro Lidská práva, JUDr. Jiří Dienstbiera a Ředitele Odboru zdravotnictví a sociální péče MPSV, Mgr. Pospíšila.

    Vzhledem k „osobním zkušenostem a zážitkům“, které jsem prožil za dobu mého pobytu v tomto „Domově“, můžu „odpovědně“ říct že: „Život a poměry v tomto Domově, jsou v mnoha směrech podobné životu a poměrům ve věznicích pro těžké zločince, kde vítězí bezohlednost a hrubá síla, jak je to často vidět v některých filmech“. „Život ve zdejším Domově, je však nejvíc podobný tomu, co jsem viděl ve filmu Miloše Formana, z prostředí psychiatrického zařízení, Přelet nad kukaččím hnízdem“. Tam byli taky klienti „svěřeni na milost a nemilost, bezohledným a nenormálním lidem, kteří rozhodovali o jejich životech“.

    Pobyt v tomto Domově pro seniory, vedl k „výraznému zhoršení mého zdravotního stavu, k Infarktu myokardu a dalším zdravotním problémům s tím spojených.

    To vedlo k mé „hospitalizaci“ v Nemocnici. Poté, co jsem byl po nějaké době propuštěn z Nemocnice, byl jsem „opět svěřen do péče Domova pro seniory“.
    V Nemocnici mi lékař předepsal devět (9) léků, které jsou pro můj další život nezbytné a které budu muset užívat po zbytek života.
    Nikdy předtím jsem žádné léky pravidelně neužíval, navíc ještě v takovém množství a měl jsem obavu, že mi na zakoupení těchto léků, nebude stačit „kapesné“, které mně zůstává po zaplacení výdajů spojených s pobytem v DS.
    Požádal jsem proto o radu, zástupkyni ředitelky DS, tzv. „Manažerku pro zdravotní a sociální péči“, která je „zdravotní sestra, s titulem Mgr.“
    Její „odpověď mně přímo zamrazila“: „Když na všechny ty léky nebudete mít, tak je nebudete všechny brát“. „Budete brát jenom ty léky, na které budete mít“. My (DS), Vám v tom nijak nepomůžeme“.
    Namítl jsem, že „podle lékaře, jsou všechny ty léky pro mě životně důležité“.
    Na to, mi tato „zástupkyně ředitelky a zdravotní sestra odpověděla: „To se nedá nic dělat, musíte si nechat nějaké léky odepsat, když na ně nemáte“. „V Domově, je víc takových lidí, kteří nemají na všechny léky, které jsou pro ně důležité a protože na ně nemají peníze, tak je prostě neberou“. „Jsou to třeba některé neurologické léky“.

    Teď už mně vůbec „nepřekvapuje“, že je v tomto „Domově“, tolik „agresívních“ klientů, když nedostanou potřebnou zdravotní péčí, jakou potřebují a neberou léky, které by měli brát, protože na ně nemají.

    Není to poprvé, co vedoucí pracovnice tohoto Domova pro seniory, dělali rozhodnutí, které jsou pouze v kompetenci lékaře.

    Naštěstí, obvodní lékař „potvrdil životní důležitost všech léků“, které mi byli předepsané v Nemocnici a přítomná zdravotní sestra, tyto léky nakoupila za „přijatelnou cenu“.

    Zarážející na tom všem je skutečnost, kdo všechno je dneska zaměstnán v tzv. „Sociálních službách“ a na úřadech, které by měli provoz těchto „Sociálních služeb“ dohlížet. Často jsou to „lidé ověnčení tituly všeho druhu, bezohlední a bez jakéhokoliv sociálního cítění, pro které jsou nejdůležitější osobní prospěch a kariéra“.

    Takovýhle lidé, jsou schopni Domovy pro seniory a podobná Zařízení proměnit ve Vyhlazovací zařízení, kde budou hromadně umírat ti, kteří nebudou mít peníze na kvalitnější zdravotní anebo sociální péči a nebudou mít peníze ani na životně důležité léky. To vše se bude dít pod hlavičkou „Poskytování sociální péče“.
    Ani „Nacisté“ to neměli tak důkladně promyšlený.

    Alojz Janiga, Masarykovo náměstí 37, Heřmanův Městec 538 03.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv