Romské etudy (z e-mailové korespondence přítelkyň)

01. 08. 2012 v 10,05
Od: Jana.XXXXX@XXXXX.cz
komu: klara.samkova@lawyers.cz

Ahoj Kláro,
Tak to jsem měla dnes zážitek… jela jsem metrem a přisedl si ke mně nějaký týpek tmavší pleti. Já psala na poslední chvíli úvodník do toho svého plátku, než dojedu z konečné metra na Václavák. Jelikož jsem jak jinak neměla papír, tak jsem popisovala nějaký ubrousek z mekáče a tvářila jsem se asi velmi přemýšlivě, jelikož ten pán prý – jé, vy skládáte také básně? Já jsem básník, vy vypadáte jako nějaká španělská básnířka, máte takové pěkné přírodní černé vlasy (echm, moje palette color černomodrý odstín, co bych za to dala kdybych je fakt
černý měla od přírody :).
Pak mi začal psát na papírek nějakou básničku a napsal k ní jméno. A prej já jsem Španěl původně.

No bylo mi jasné že to je cikán, ale evidentně se chudák bál říct co je, no klasika, asi aby si lidi od něj neodsedávali…no takovej vypiglovanej a docela hezkej…
Jen jsem netušila, jestli mám dostat podezření a jestli přece jen si nemam tu kabelku držet :-DDDDDD, nebo jestli se mu zbláznily hormony a balí mě…s myšlenkou že by se asi divil kdyby viděl kolik mi je.
🙂
A mrkla jsem v práci do internetu co mi napsal a koukám na to jak blázen, on byl vážně pravej.

http://www.zbozi.cz/vyrobek/o-mily-buddho-jak-tezke-je-mario-de-bikaver/

ÁAAAch Buddho, jak je těžký být člověkem!
ahoj,

Jana

01. 08. 2012 v 12,05
Od: klara.samkova@lawyers.cz
komu: Jana.XXXXX@XXXXX.cz

Čau Jano, díky za dnešní příhodu. Hele, my jsme asi ségry, fakt.

Jela jsem jednou autem na Slovensko, byl už podvečer, šeřilo se a hlavně docela pršelo. Někde za Lipníkem (to tam ještě nebyla dálnice na Ostravu) mávala na auta docela zoufalá postava. Chlap, zmoklej, na první pohled cigoš. Moc vábně nevypadal, a když jsem mu zastavila, byl už fakt mokrej a, no, trochu tak divně smrděl, táhlo mu to z šatů. Nemohla jsem si vzpomenout, co to je zač, ta smradovůně, i když mi byla povědomá.

Slovo dalo slovo a prej že jede za rodinou do Hranic na Moravě a spěchá. No, nemáš prachy, že jo, a stydíš se to říct, že jo…. myslela jsem si a pracně hledala další konverzační téma. No, tak co děláte a tak vůbec. No, prej, já jsem malíř….. cítila jsem, že se dostávám na nepevnou půdu, že bych se mohla dostat na hovory o umění, kde
by se mohl ten průšvih odhalit s plnou parádou i řekla jsem, že malířství je moc užitečné prospěšné…. vysadila jsem jej na začátku Hranic.

Za pár týdnů mi přišel e-mail s poděkováním za svezení. E-mail přišel z Belfastu, kde Tibor Červeňák žije a tvoří.
http://www.tiborstudio.com/#

Ten divný zápach, to byl terpentýn….
Na jeho obrazy v životě prachy mít nebudu……

do prdele práce….. tak zatím, Klára

Posted in Nezařazené
1 Comment » for Romské etudy (z e-mailové korespondence přítelkyň)
  1. Prima ze života…. já dnes zažila oči jedné Romky ve vlaku, nádherný pohled, když viděla, že se usmívám na jejího syna, stáli jsme tam společně v chodbičce, protože byl nával, byl to výjimečný spoj (historický vlak), hodně rodičů s dětmi a jeden spolucestující pravil „to je jak v Indii“ 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Všechny příspěvky
Archiv